Zajatcem leteckých společností
Po všech kontrolách nasedám do letadla. Těch sedm hodin na letišti spolu se stresem mě docela unavilo. Ale neusínám. Kamarádka mi stihne poslat textovku, že musím v Paříži spěchat, abych stihla přestup.
Budím se s trhnutím v půl páté ráno a už neusnu. Do břicha se mi vkrade napětí. Je prvního září a letím na britské ostrovy nad Skotskem Orkneje.
Vstanu a bez snídaně vyrážím. Na letišti jsem krátce před šestou, letí mi to v osm. Podívám se na tabuli s odlety a hledám svůj let do Londýna. Cancelled! To není možné, co tím myslí „zrušeno“?!
Další tři hodiny strávím ve frontě u přepážky British Airways. Je to dlouhá fronta plná naštvaných lidí. Mám docela kliku, jsem v první třetině. Rozdají nám papír s vysvětlením, že prý na Heathrow je špatné počasí. Nikdo jim to ale nevěří.
Dostávám se na řadu. Nepotřebuju do Londýna, chci se dostat do Kirkwallu. Mám na výběr, buď letět až zítra, a nebo dnes přes Paříž a Edinburgh. Určitě chci letět dnes, vybírám si Paříž. Tam jsem ještě nebyla, bleskne mi hlavou.
Přede mnou další čtyři hodiny čekání. Poflakuju se po terminálu, najdu tu buddhistický chrám s výstavou fotografií z Indie a Tibetu. Roztáčím modlitební mlýnky za šťastnou cestu. Závěrem jdu projíst poukázku na čtyři sta dvacet korun, kterou mi daly British Airways.
Marinovaná rajčátka
Po všech kontrolách nasedám do letadla. Těch sedm hodin na letišti spolu se stresem mě docela unavilo. Ale neusínám. Kamarádka mi stihne poslat textovku, že musím v Paříži spěchat, abych stihla přestup. Mezi příletem a odletem je pětačtyřicet minut. To bych…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu