Mluvící nemluvňata

Batoleti v kavárně jsou asi dva roky, sedí v dětské sedačce a nepláče. Jenom si pořád znovu a znovu přikládá svůj drobný palec na rty. Matka přeruší hovor a posunek po děcku opakuje. „Máš žízeň? A chceš džus, nebo mléko?“ Nemluvně zvedne ruce a párkrát sevře prsty do dlaně. Matka po něm posunek znovu zopakuje. „Takže mléko? Dobře.“ Otočí se na číšníka pražské kavárny Jericho. „Sklenku mléka, prosím, a pro mě malé espreso. Díky.“

Jakkoli to zní bizarně, tahle situace se skutečně odehrála. A s něčím podobným se lze setkat stále častěji. Čeští rodiče si totiž oblíbili znakování s nemluvňaty. Metoda zvaná baby signs k nám dorazila z USA zhruba před dvěma lety a od té doby se znakové řeči pro zdravé a slyšící děti věnují časopisy o rodičovství, mluví o ní matky i otcové a nedávno se dokonce uskutečnilo i hromadné setkání znakujících rodičů a dětí. Kurzy miminkovštiny v Česku absolvovalo už asi patnáct set párů.

Zábavnější než pláč

Ale zpátky do minulosti, přibližně do roku 1982. Tehdy si totiž americké profesorky Linda Acredolová a Susan Goodwynová z kalifornské Davis University u svých dcer všimly, že spontánně využívají jednoduchá gesta, aby si pomohly s tím, co ještě nedokázaly říct. Obě doktorky začaly posunky a gesta rozpracovávat a výsledkem je jednoduchá metodika, jak učit…