Radar bez raket?

Málokteré téma vzbuzuje v Česku tolik emocí jako americký plán vybudovat ve střední Evropě část systému protiraketové obrany. Věcná diskuse tu však dosud příliš neprobíhala. Ve Spojených státech je situace jiná a tamní debata by nás měla mimořádně zajímat. Je zajímavé sledovat, jak se ke stavbě protiraketového deštníku, a hlavně jeho evropské části, staví americký Kongres ovládaný demokraty, a ptát se, co se může stát, až bude v USA zvolen nový prezident.

Začněme zjednodušeným nástinem toho, jak má obrana fungovat. Představme si, že Írán vypustí balistickou raketu na Spojené státy (takovou střelu může mít dle tajných služeb kolem roku 2015). Start rakety zachytí senzory v kosmu a uvedou do chodu obranný systém, který má řadu složek. V prvních okamžicích letu bude dráhu střely sledovat a upřesňovat malý mobilní radar umístěný někde poblíž íránských hranic (Spojené státy zatím neupřesnily, kde jej chtějí mít, hovoří se ale o Kavkaze; tento radar je možné přemisťovat pomocí lodí, letadel či po železnici).

Vzápětí projektil zaměří také radar v České republice. Vyšle úzký svazek paprsků, kterým bude letící střelu „ohmatávat“, odliší hlavici od odhozených pohonných raket a pomůže navést obrannou protiraketu. Radar v Brdech má tedy začít pracovat až v okamžiku útoku, jeho úzký, k jihovýchodní obloze směřující paprsek bude v činnosti jen několik minut. V dalších fázích letu…