Běloruské pokušení
Kandidovat za opozici není v Lukašenkově zemi nic jednoduchého. Běloruský diktátor totiž změnil způsob svého vládnutí.



Viktar žije ve Vitěbsku, v provinčním městě se zhruba třemi sty tisíci obyvateli nedaleko ruských hranic, a je tu dobře znám. Několik let totiž bojoval za to, aby tu na místě masových poprav z dob stalinských čistek stál na paměť obětí kříž. Masivní dřevěný kříž dokonce sám vyrobil a žádal město o souhlas s jeho vztyčením a vysvěcením. Jenže běloruský režim prezidenta Lukašenka ve své oficiální rétorice navazuje na „dobré tradice Sovětského svazu“ a připomínat zločiny stalinismu proto nechce. Viktar tedy nakonec kříž vztyčil bez svolení místních úřadů. Památník vydržel na místě masových hrobů stát necelé tři dny, a potom ho v noci někdo ukradl.
Pro Viktara to ale nebyla ojedinělá akce. Je členem opoziční strany Běloruská národní fronta (BNF), která žádá především rozvoj běloruštiny a odmítá stále těsnější vazby země na Rusko. BNF protestovala například proti uzavření škol, na kterých se vyučovalo v běloruštině. Právě za tuto stranu se Viktar rozhodl kandidovat v letošních běloruských parlamentních volbách, které proběhnou 28. září.
Kandidovat za opozici ale není v Lukašenkově zemi nic jednoduchého. Běloruský diktátor totiž změnil způsob svého vládnutí. Po domácích i zahraničních protestech proti vládě tvrdé ruky, kdy ve druhé polovině 90. let představitelé opozice „záhadně mizeli“, zvolil taktiku řízené hry na demokracii. V…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu