Konec juchání
Radek Rubáš se rozhodl odpočinout si od pracovního úvazku na jednom z pražských gymnázií. „Už jsem to všechno nestíhal,“ říká vystudovaný učitel, který si během pauzy ve školství hodlá dál na živobytí vydělávat na postu korektora v České televizi.
Není divu, že se teď Radek Rubáš (1977) rozhodl odpočinout si od pracovního úvazku na jednom z pražských gymnázií. „Už jsem to všechno nestíhal,“ říká vystudovaný učitel, který si během pauzy ve školství hodlá dál na živobytí vydělávat na postu korektora v České televizi. Výčet jeho aktivit pomáhá pochopit, proč místo za katedrou dočasně opouští.
Spolupracuje se známým seskupením malých amatérských divadel vystupujících občas společně pod názvem Láhor/Soundsystem. S nimi nedávno natáčel nový film Petra Marka Nic proti ničemu o zmatcích, které vzniknou po jednom srazu adoptovaných kamarádů. Příležitostně o sobě dává vědět také spolek Vichr z hor, u jehož zrodu před dvanácti lety v rodném Jablonci stál. Rok co rok pro své přátele ze severu Čech píše jednu hru. Díky putování s Vichrem po ochotnických přehlídkách se seznámil se studentem FAMU Radkem Tůmou, který je pravidelně obrážel se svou Kočovnou společností Klekího Petry. Její rozpad vyústil ve zrod nového tělesa s názvem Theatre de la liberté.
Do něj se zapojil i Rubáš, a když Tůma začal své kamarády z divadla angažovat coby účinkující do svých filmů, nestál stranou a začal mu vypomáhat s produkcí. „Všechno, co dělám, mě prostě baví,“ usmívá se Rubáš. „Hyperaktivitu mám koneckonců diagnostikovanou.“ Přetlak chuti pořád…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu