Chci ořech, troubové
Nejslavnější papoušek světa zemřel přesně před rokem pravděpodobně následkem náhlé srdeční příhody.



„Mám tě rád.“ „Já tě mám taky ráda.“ „Přijdeš zítra?“ „Ano, přijdu.“ Po krátké konverzaci zhasla Irene Pepperbergová jako každý večer světlo v laboratoři a šla spát. Ráno už ji bohužel Alex z klece nepozdravil. Nejslavnější papoušek světa zemřel přesně před rokem pravděpodobně následkem náhlé srdeční příhody. Kromě smutné majitelky, která povídáním s šedým opeřencem strávila třicet let své výzkumnické kariéry, za sebou papoušek Alex zanechal i jedno nečekané poznání: zvířata jsou pravděpodobně mnohem chytřejší, než si myslíme.
Zkouřený nápad
Irene Pepperbergová studovala v 70. letech minulého století na Harvardu chemii, ale moc ji to nebavilo. Nedlouho před státnicemi viděla v televizi seriál o komunikačních experimentech se zvířaty a rozhodla se změnit obor. Nebylo to jednoduché, profesoři byli proti. A tak mladá studentka poslušně dokončila chemii a vzdělání v zoologii, neurologii a psychologii doháněla po večerech samostudiem.
Pokusy domluvit se se zvířaty se dlouho soustřeďovaly jen na opice, narážely ovšem na chybný předpoklad vědců, že primáti budou mluvit lidskou řečí. Nefungovalo to a experimenty tak pouze posilovaly tradovaný mýtus, že zvířata na rozdíl od člověka nedovedou komunikovat ani přemýšlet. Až v 60. letech badatelům došlo, že ke zvládnutí oxfordské angličtiny šimpanzi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu