Tankový prapor po čínsku

Dodržování lidských práv je ve spojitosti s Čínou natolik frekventované téma, až se zdá, jako by přešlo do sféry čisté virtuality: Západ Čínu trochu kárá, ta si toho nevšímá, v klidu pořádá olympiádu a láká zahraniční investory. S přispěním mediálního mlýnku se problém čínského totalitního režimu nakonec zúžil v podstatě na dvě věci: Tibet a Google. Okupace cizího území a omezování přístupu k informacím jsou nepěkné věci, ovšem čas od času stojí za to si připomenout, že totalitní režim má i jiné neblahé projevy. Mrzačí totiž lidské duše.

Takovou ostrou připomínkou je i satira na politická a sexuální tabu komunistické Číny Služ lidu! z pera čínského spisovatele střední generace Jen Lien-kchea. V Čínské lidové republice byla zakázána – stejně jako následující autorův román Sen z vesnice Ting, jehož tématem je na Západě medializovaný skandál kolem kontaminované krve v dnešním Che-nanu. I přesto si tato v nejlepším slova smyslu angažovaná kniha, která si bere na paškál posvátné období Mao Ce-tungovy éry (pro její titul si autor vypůjčil jeden z nejznámějších sloganů té doby), našla cestu ke čtenářům a také ven ze země. Vyšla už v Japonsku, Nizozemsku, Itálii a Německu.

Krutost a děs

Román, který cenzura odsoudila jako „urážku Mao Ce-tunga a armády“ a zakázala jej „přetiskovat, rozšiřovat, komentovat a citovat“,…