Cestou směrem k prázdnotě
Na nevšední čtenářský zážitek lze narazit kdekoliv. Třeba i v současné slovenské tvorbě, která svou jazykovou blízkostí (a v době internetových obchodů i snadnou dostupností) navíc nabízí luxus srozumitelnosti.
Na nevšední čtenářský zážitek lze narazit kdekoliv. Třeba i v současné slovenské tvorbě, která svou jazykovou blízkostí (a v době internetových obchodů i snadnou dostupností) navíc nabízí luxus srozumitelnosti. Útlá sbírka Chameleónka od bratislavské grafičky, výtvarnice a architektky Henriety Ruf (1968) takový zážitek bezesporu přináší.
Jde o patnáct různorodých povídek a črt, jež tematicky spojuje citlivý ponor do světa a duše jednoho typu současné ženy. Trochu zjednodušeně by šlo říci emancipované a existenčně zajištěné ženy, která však skrze dialogy i vnitřní monolog odhaluje křehkou a intimní krajinu citů, lásky, pochyb a bolestí, do níž se vpisují jak náhodné sexuální zážitky, tak i pokusy o vážný vztah.
Kto si?
„Potrebujem ťa objať, aby som sa ujistila, že medzi nami nič nie je – povedala.“ Slova anonymní postavy z jednostránkové povídky Nič jsou i pro další příběhy charakteristické. Nic „medzi nami“ totiž může být na první pohled šťastné prolnutí povah, názorů, životních zkušeností a oboustranné důvěry – nutných předpokladů každého hlubšího vztahu mezi ženou a mužem.
Existuje však i opačná poloha tohoto Nic, pro které je typické vymizení výše zmíněných atributů. Takové Nic vede k rozchodu. A právě ono je většinou typické pro stav žen z Chameleónky. Do něj se prolínají stíny nevyslovené, ale neustálým…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu