Kominíci a letadla
Kominíci jsou u nás na pokraji vymření. Vesničané i chalupáři je přeplácejí a přivážejí ze vzdálených destinací. Nedostatek kominíků je však jen počátkem dlouhodobého globálního procesu, který potkal všechny rozvinuté ekonomiky a který můžeme popsat jako obecný úpadek rukodělnosti.
Kominíci jsou u nás na pokraji vymření. Vesničané i chalupáři je přeplácejí a přivážejí ze vzdálených destinací. Nedostatek kominíků je však jen počátkem dlouhodobého globálního procesu, který potkal všechny rozvinuté ekonomiky a který můžeme popsat jako obecný úpadek rukodělnosti. Je třeba v USA pořád ještě dostatek šikovných techniků schopných vyrobit špičkové vojenské letadlo, nebo je tato velmoc odsouzena k tomu, aby vyvážela počítačové hry a televizní seriály?
Co se stalo s kolébkou industriální revoluce Anglií, že už nevyrábí prakticky nic a exportuje zejména hudbu? Co si počne se stárnoucím loďstvem a nespolehlivými železnicemi? Povolá si čínské či korejské opraváře? Anebo navažme z české perspektivy: budeme-li chtít dostavět Temelín, najdeme na to vůbec lidi? Vždyť v Evropě jaderné elektrárny nikdo dvacet třicet let nestavěl a zkušení technici mezitím odešli do důchodu. Možná by se vyplatilo postavit jadernou elektrárnu jen tak na zkoušku, abychom nezapomněli, jak se to dělá.
Nedostatek pracovníků určitých profesí nenápadně, ale účinně brzdí rozvoj energetického strojírenství. Všude v Evropě a USA jsou kapacity vhodných firem vykoupeny na dva až čtyři roky dopředu. Českému průmyslu zatím kralují výrobci automobilů, ale pokud bychom měli lidi, mohli bychom intelektualizované Evropě nabídnout i leccos jiného – donedávna tak opovrhované těžké energetické strojírenství.
V Kanadě působící analytik českého původu Vaclav Smil ukazuje, že v USA pracovalo koncem války ve strojírenství 30 procent zaměstnanců, dnes je to kolem 14 procent. Zanikly celé výrobní sektory, například výroba hraček a některých textilií. Z automobilů prodaných v USA bylo v roce 1970 domácího původu 85 procent, dnes to je 60 procent a pokles pokračuje. Klesá výroba oceli či letadel, začíná být málo vojenských konstruktérů a výrobců. Nejde už jen o obchodní bilanci, ale o bezpečnost státu. Co bude Amerika dělat, až se ostatní země naučí vyrábět technicky lepší letadla a rakety, navíc ovládané dokonalejším indickým softwarem?
Pirátské kopie cédéček lze pořizovat velmi snadno, neznáme však případ pirátsky zkopírovaného Boeingu 747. Rovněž ocelářské ingoty se zatím nefalšují. Stručně řečeno – stejný proces, který způsobuje nedostatek kominíků na Jičínsku, může brzdit stavbu nové elektrárny a podkopává postavení USA jako velmoci. Ekonomové si přitom mnou ruce, že se rozšiřuje sektor služeb jako indikátor ekonomické vyspělosti státu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].