On-line rozhovor s Janem Švejnarem

Jakým způsobem hodláte pokračovat ve svém politickém působení u nás?

Luděk Belán ([email protected])

Rozhodl jsem se, že budu nadále aktivní ve veřejném životě. V současnosti řeším možnost založení nezávislého think tanku či „mozkového trustu“, instituce, která by využívala nejlepších poznatků v klíčových oblastech české společnosti za účelem vyvolání aktivní diskuse jak mezi odborníky a politiky, tak i mezi širokou veřejností v krajích a městech. Cílem bude zlepšení hospodářské a sociální politiky u nás.

Pohyboval jste se mezi politiky více zemí, máte tedy určitý nadhled. Má naše politická reprezentace ve světovém či evropském měřítku nějaká specifika?

Kamil Sedlák

Ačkoliv jsem si vědom obecně negativního hodnocení politické reprezentace mezi občany, měl jsem během kampaně možnost poznat i mnoho schopných a slušných zákonodárců. Oproti politikům v jiných zemích mám dojem, že čeští politici dávají menší důraz na pravidelná setkání a komunikaci s občany a využití jejich názorů při politickém rozhodování.

Myslíte si, že poslanci a senátoři se dobrovolně vzdají práva volit prezidenta?

lary

Doufám, že poslanci a senátoři toto právo darují občanům, kteří ve veřejném mínění ukazují, že by rádi volili prezidenta přímou volbou. Poslanci a senátoři tím rozptýlí jakékoliv obavy z případné korupce či manipulování prezidentské volby.

Jaké důsledky bude podle vás mít odkládání vstupu ČR do eurozóny a jaký termín zavedení eura považujete vy osobně za nejbližší reálný?

Olga Richterová

Naše ekonomika je připravena pro vstup do eurozóny stejně jako ekonomiky zemí, které tam již vstoupily nebo brzo vstoupí. Myslím, že bychom mohli vstoupit během dvou až tří let a že tento poměrně rychlý vstup je pro nás žádoucí. Odkládání tohoto kroku zvyšuje riziko výkyvu kurzu koruny, které nás může negativně postihnout vzhledem k tomu, že vyvážíme většinu naší výroby právě do zemí eurozóny.

V prezidentské kampani jste se postavil proti zavedení rovné daně. Odpůrci rovné daně často argumentují tím, že rovné (např. patnáctiprocentní) zdanění není sociálně spravedlivé. Není prorogresivní zdanění spíš trestem za pracovitost, snaživost a vyšší pracovní nasazení?

Kamil Sedlák

Vaše otázka je na místě. Efekt progresivního zdanění se ukáže spíše u lidí, kteří mají silně rozdílné příjmy. Znamená to, že v rozumně progresivní daňové soustavě není intenzivnější práce (ve stejné profesní kategorii) příliš penalizována, spíše se jedná o jinou míru zdanění střední třídy a vyšších příjmových skupin.

Jaké jsou podle vás příčiny potravinové krize a možné důsledky?

student ([email protected])

Příčiny potravinové krize jsou dány především zvýšením poptávky v rychle rostoucích zemích, jako je Čína a Indie. První důsledky vidíme ve zvyšování cen a nedostupnosti potravin v chudých zemích, např. v Africe. Dlouhodobě samozřejmě dojde ke zvýšení výroby potravin a je těžko odhadovat vývoj cen.