Může se ptát zaměstnavatel na těhotenství?

Pracuji v personální agentuře a nedávno se nám vyskytl poměrně zajímavý případ. U klientské společnosti jsme umístili jednu dámu. Když se ale ukázalo, že je těhotná, zaměstnavatel ji ve zkušební lhůtě propustil. Vím, že během zkušebního období není nutné uvádět žádný důvod k propuštění zaměstnance. V každém případě mě napadly následující otázky:

1. Je v souladu se zákonem propustit těhotnou ženu jen na základě tohoto důvodu?

2. Měla tato žena povinnost nahlásit svůj stav ještě během přijímacího řízení?

3. Klient nás obvinil, že jsme mu tuto skutečnost zatajili – faktem však je, že jsme to netušili. Je v souladu se zákonem se na stav kandidátky ptát?

4. Moje poslední otázka se také týká výběrového řízení: Má klient právo požadovat pouze životopisy s fotografií?

Děkuji vám předem za odpověď a poprosila bych vás

o zachování mého jména v anonymitě.

Zeptali jsme se tiskového mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Štěpána Černouška, právničky Ivany Spoušťové a expertky na pracovní trh Heleny Skálové z organizace Gender studies:

Jak sama píšete, z čistě právního pohledu nelze proti propuštění těhotné ženy během zkušební doby nic namítat. Smyslem zkušební doby je, aby obě strany, tedy zaměstnavatel a zaměstnanec, měli možnost ověřit si vhodnost nově uzavřeného pracovního poměru. A proto zákon dává oběma stranám možnost smlouvu během tohoto období z jakéhokoli důvodů zase zrušit.

Na druhé straně je ale také v pořádku, že těhotná žena svůj stav před nastoupením do práce nehlásila. Zaměstnavatel si totiž smí od svých zaměstnanců vyžadovat jenom takové informace, které přímo souvisejí s výkonem konkrétní práce. Jedná-li se například o fyzicky náročnou činnost či o práci s chemikáliemi, které jsou pro těhotné ženy nebezpečné, může se zaměstnavatel na fyzické předpoklady k danému úkolu ptát, jinak ne. Totéž platí pro fotografie uchazečů. Proto zaměstnavatel v uvedeném případě nemá žádný důvod vaši personální agenturu obviňovat.

Podle expertky na pracovní trh Heleny Skálové zaměstnavatel, který propustí zřejmě dobře kvalifikovanou ženu jenom z důvodů těhotenství, se sice nedopouští porušení zákona, nicméně však jedná v rozporu s dobrými mravy – a také velmi krátkozrace. Ušetří sice náklady spojené s odchodem pracovnice na mateřskou dovolenou, ale zároveň vynaloží další prostředky na nábor nové pracovní síly a její zaučení. Zároveň promarní příležitost získat velmi loajální zaměstnankyni. Ani délku pracovní absence v souvislosti s mateřstvím nelze jednoznačně předvídat, stále větší procento matek se vrací do zaměstnání velmi brzy po porodu, obzvlášť cítí-li podporu a zájem ze strany zaměstnavatele.