Máchův supermarket

Chceme více zákusků, pečiva, spotřebního zboží, mléčných výrobků, toužíme po cenových akcích. Chceme prostě supermarket, a to nejlépe diskontní obchodní zařízení PLUS. Tak zní požadavek petice občanů malého městečka Bělá pod Bezdězem místnímu městskému úřadu.

V pětitisícovém sídle na dohled od legendární Máchovy zříceniny hradu totiž zatím hala nějakého obchodního řetězce chybí, což pětinu obyvatel donutilo k protestnímu podpisu. „Všude jinde ho mají, a někde dokonce dva, tak proč by neměl být i u nás,“ vysvětluje svůj boj za supermarket bývalá učitelka češtiny, dnes vedoucí místního pěveckého sboru a hlavní organizátorka petice Marcela Nigrínová.

Nabídka místních obchodníků prý už představám pohodlného moderního života nestačí. „Máme tady patery potraviny, buď jsou drahé, nebo prodávají prošlé zboží a mívají staré scvrklé ovoce. Chceme si vybírat kvalitní zboží ve slušném prostředí,“ říká za signatáře petice paní Nigrínová. „Když tady město postavilo tak příšernou sportovní halu, tak může pomoci postavit i pěknou moderní prodejnu.“

Jenže radnice v Bělé se do stavby nehrne. Podle starostky Daniely Pastorkové totiž obci nepřísluší organizovat podnikatelskou aktivitu nějakému konkrétnímu prodejci. „My můžeme případnému zájemci podmínky jenom vytvořit, třeba odprodejem vhodného pozemku,“ říká starostka. „Jenže nikdo z velkoprodejců se zatím o nás nezajímal, mají to jistě dobře spočítané: tady by si asi k penězům moc nepřišli.“

Podle starostky jsou sice velkoprodejny všude v okolí ve větších městech jako Doksy či Mladá Boleslav, ale tam mají nepoměrně větší odbytiště. „I srovnatelné Doksy se stávají v létě třicetitisícovým letoviskem,“ říká starostka. I když zatím na radnici oficiálně petici nepřevzali, Daniela Pastorková slibuje, že se jí budou určitě zabývat. „Chceme ukázat dobrou vůli,“ říká šéfka radnice. „Ale znovu opakuji: v naší moci je jen to, že v jedné prodejně, kterou vlastní město, uspořádáme nové výběrové řízení a služby pomůžeme zkvalitnit.“

Jednou z prodejen, kde údajně podle signatářů petice prodávají „staré pečivo“, jsou potraviny Jaroslava Bartoně nedaleko školy na okraji Bělé, kam chodí na nákup lidé z místního sídliště. V obchodě mají stejně pestrou nabídku jako kdekoliv jinde: chléb, sýry, mléko, čokolády, salámy, nedaleko mýdel, krémů a aviváží je vidět stojan s novinami. „Samozřejmě velkoprodejnám nemůžu cenově konkurovat, jenže kam budou chodit staří lidé, někam za město?“ posílá petičníkům řečnickou otázku obchodník Bartoň. „Co se týče pečiva: odbírám stovky kusů denně a nemám důvod je někde skladovat do druhého dne. Prostě se po nich jen zapráší.“

Pan Bartoň si nedělá iluze: pokud za městem vyroste supermarket, jeho prodejna zcela jistě zkrachuje. „A nebudu sám,“ říká obchodník. Další potraviny jsou až na rozlehlém Masarykově náměstí. Také jejich majitelka Jana Hríbová prý se „supermarketem okamžitě končí“, stejně tak jako malé knihkupectví hned vedle. „Zničí celé město a všechny drobné podnikatele vyžene,“ říká jeho majitelka Jiřina Jirásková na adresu supermarketu. „Pak tady budou jen prázdné ušpiněné výlohy.“

Marcela Nigrínová však bojuje dál, a dokonce už pro krychli velkoprodejny vybrala místo, těsně za městem v polích směrem na Doksy. „Taková je prostě doba,“ říká na obavy, že nákupní hala poznamená kolorit slavného města Máchova kraje a negativně ovlivní jeho život. „Navíc tady nic takového, jako je život města, není: nemáme ani jednu hezkou restauraci, kde by se nekouřilo. A současné obchody – ty prostě zavřou každý den v pět a hotovo.“