Tygr cení zuby

Nástup levicového populisty Roberta Fica do vlády v roce 2006 měl být varovnou lekcí evropské pravici, která s takovým obdivem vzhlížela k odvážným liberálním reformám Ficova předchůdce Mikuláše Dzurindy. Fico totiž může za svůj raketový nástup děkovat slovenským voličům, unaveným a zmateným z neustále se měnících podmínek života pod vládou Dzurindových technokratů.

Rok 2007 však ukázal, že Fico – na evropské poměry až neuvěřitelně populární premiér – nepředstavuje hrozbu pro slovenský kapitalismus, ale něco zcela jiného. Dnes je jasné, že na Slovensku není ani tak ohrožena rovná daň (ikona pravicových reforem), jako spíše rovnost občanů před zákonem. Země se uzavírá imigrantům, nebývale se zhoršily vztahy se sousedním Maďarskem a z historie se začínají vytahovat nechvalně známé postavy, jako je Andrej Hlinka, zakladatel slovenského „ľudáctví“, jehož výsledkem byl totalitní fašistický stát v letech 1939–1945. To vše se přitom děje za rekordního ekonomického růstu, nízké inflace a rostoucích mezd. Slovensko se připravuje na zavedení eura v lednu 2009, do země se hrnou zahraniční investoři, nezaměstnanost klesá.

Pokud dzurindovští reformátoři mluvili trochu nadneseně o Slovensku jako o ekonomickém tygru střední Evropy, za Ficovy vlády může toto přirovnání dostat překvapivý další rozměr. Pojem ekonomický „tygr“…