Třešnička na ČEZ
Na adresu větrných elektráren slýcháme hodně výhrad: že hyzdí krajinu, zabíjejí ptáky, hlučí a v zimě z nich odlétávají do dálky nebezpečné kusy ledu.
Na adresu větrných elektráren slýcháme hodně výhrad: že hyzdí krajinu, zabíjejí ptáky, hlučí a v zimě z nich odlétávají do dálky nebezpečné kusy ledu. Před dvěma týdny jednu z nich stvrdil Nejvyšší správní soud. V přelomovém rozhodnutí zakázal stavbu dvou větrných vrtulí u Jedlové nedaleko Poličky, protože by prý narušily krajinný ráz. Ochrana krajiny má přednost před ekonomikou, argumentoval soudce. Na tuhle větu z povolaných úst čekali čeští ekologičtí aktivisté dlouho a je trochu ironií osudu, že se jí dočkali nikoli v případě dálnic nebo průmyslových zón, ale v rozhodnutí o zařízení na výrobu zelené energie.
Větrná móda
Rozsudek o Jedlové ale naštěstí není umíráčkem českých větrníků. Při bližším pohledu se totiž jeví docela logicky. Soud si nechal udělat čtyři znalecké posudky a tři z nich stavbu nedoporučily – mimo jiné ten od státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sto padesát metrů vysoký stožár větrné elektrárny se zkrátka nehodí všude.
Energie získávaná prouděním vzduchu zažívá ve světě obrovský boom. Poslední čísla z roku 2006 ukázala čtvrtinový nárůst počtu elektráren za jediný rok a dvojnásobný oproti roku 2003. Zdaleka přitom nejde jen o stavby v zelených velmocích, jako je Německo nebo Dánsko, větrníky se množí v Asii (předběhla Severní Ameriku), za budoucího větrného giganta se považuje Čína (v roce 2020 by podle odhadů mohly její vrtule dodávat o polovinu víc energie než gigantická přehrada Tři soutěsky) a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu