Belgická záhada

Belgie je už půl roku od voleb bez vlády. Naplno se ukázalo, že se nevyplácí příliš dlouho odkládat důležité problémy země. V posledních 50 letech se totiž dominantní a dnes výrazně bohatší Vlámové vzdálili menšině frankofonních Valonů natolik, že v samotném středu Evropské unie, reprezentovaném Bruselem, propukla krize státnosti a federálního principu.

Výsledek federálních voleb posloužil jako katalyzátor nejasné institucionální situace v zemi. Vlámští křesťanští demokraté (mluvící vlámsky) sice podle očekávání zvítězili, ale na valonském (frankofonním) jihu Belgie poprvé od roku 1946 tamní liberálové převálcovali socialisty. Tyto politické otřesy se přitom dějí na pozadí postupného rozvolňování unitární Belgie, založené v roce 1830. Od 60. let minulého století se postupně vyvíjí k jedinečné federaci dělené podle jazykových a geografických kritérií. Při každém jednání o další reformě a předávání pravomocí z centrální na lokálnější úroveň se však v zájmu kompromisu odkládaly nejožehavější otázky na později.

Příčiny krize

Ve Valonsku se předvolební kampaň věnovala především odhalování korupčních skandálů dominantních socialistů, na vlámském severu však bylo tématem něco jiného: přechod od federace k volnější konfederaci. Tu však Valoni tvrdě odmítají. Několik hodin po vyhlášení výsledků voleb, které vítězům z obou stran jazykové bariéry umožňují vytvořit velmi slabou…