Věda v zapomnění
Letos uplyne 120 let od chvíle, kdy pražský Němec Franz Hofmeister provedl na německé části tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity převratné vědecké experimenty.
Letos uplyne 120 let od chvíle, kdy pražský Němec Franz Hofmeister provedl na německé části tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity převratné vědecké experimenty. Týkaly se srážení bílkovin v solných roztocích. Výsledky, jichž dosáhl, jsou dodnes relevantní a snad každý biochemik ví, co je takzvaná Hofmeisterova řada.
Budova poblíž Karlova náměstí, ve které měl Hofmeister svoji laboratoř, stále patří univerzitě, působení světově proslulého vědce tu však dnes nepřipomíná žádná pamětní deska. Jako bychom chtěli více než šedesátiletou existenci samostatné německé univerzity nechat upadnout v zapomnění. Přitom na ní na přelomu 19. a 20. století působily takové hvězdy jako fyzik Ernst Mach či orientalista Moritz Winternitz a v letech 1911 až 1912 tu tři semestry přednášel i Albert Einstein. Na německé univerzitě také studovali Franz Kafka a Max Brod, jakož i pozdější nositelé Nobelovy ceny za medicínu, manželé Carl a Gerty Coriovi.
Azyl pro Heyrovského
V roce 1882 se pražská univerzita, do té doby čistě německá, rozdělila podle národnostního klíče. Vznik české části znamenal vrchol tehdejšího emancipačního úsilí. Byť od počátku nevládly mezi českou a německou univerzitou zcela idylické vztahy, přinejmenším do nástupu nacismu v Německu byly obě školy symbolem možného soužití dvou jazykových komunit v jednom městě.
Napětí se vyostřilo v roce 1934 při takzvaném sporu o insignie. Ten…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu