Vraťte to tam

Hroby německých vojáků také nemají hákové kříže.René Pelán za posledních pět měsíců prohrál všechno, co se dalo. Místostarosta brněnské části Královo Pole se na prahu léta proslavil tím, že dal z nově opraveného pomníku padlým vojákům Rudé armády vysekat srp a kladivo. Dnes má na krku trestní oznámení kvůli podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, poškozování cizí věci a výtržnictví. Brněnský magistrát teď navíc rozhodl, že srp a kladivo se budou na pomník vracet, a Pelánovi hrozí, že bude muset platit 23 tisíc korun za uvedení monumentu do původního stavu.

Nepřepisujte dějiny

To, že představitel královopolské radnice pozval na konci června do akce kameníky, aby před hledáčkem médií vybrousili dva proslulé symboly totality, mělo jasnou logiku. „Srp a kladivo na tom pomníku pro mě byly výsměchem sametové revoluci,“ říká Pelán, člen ODS, který za komunistů odmítal chodit k volbám a zakládal si na svých dlouhých vlasech. „E-mailovou schránku mi okamžitě zahltila spousta ohlasů a telefon nepřestával zvonit. Těch pro odstranění bylo o něco více než těch proti,“ vzpomíná na svou akci. Jeho čin podpořil mezi jinými i Milan Paumer, jedna z legend protikomunistického odboje. Také historik Jičí Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR nezná důvod, proč by na památníku padlým vojákům Rudé armády měl být státní symbol někdejšího Sovětského svazu. „Rudá hvězda, oficiální symbol Rudé armády, na památníku zůstala. Srp a kladivo tam nemají podle mě co dělat. Na hroby německých vojáků se také neumisťují hákové kříže,“ vysvětluje Pernes svůj pohled na věc a dodává: „Nejsem si jist, jestli by si sami padlí vojáci přáli na pomníku symbol režimu, který mnohé z nich perzekvoval.“ Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) má ale jiný názor. Podle něj nelze „přepisovat historii“, a navíc je pomník kulturní památkou, takže ji město musí vrátit do původního stavu dle doporučení Národního památkového ústavu.

Opravdu je to nutné? A proč? Promluvit si o detailech je bohužel obtížné. Primátor Roman Onderka nemá na debaty o srpu a kladivu čas. Tiskový mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára si sice otázky vyslechne, ale potom se omlouvá a přestává zvedat telefon. Pracovníci brněnské pobočky Národního památkového ústavu si téma přehazují jako horký brambor: část z nich říká, že nic nevědí, část zase tvrdí, že „nesmí nic říkat“.

Alespoň jedno vysvětlení touhy Brna po plechovém srpu a kladivu zaznívá striktně mimo mikrofon. Ve městě prý v létě panovala obava, že „znesvěcení“ pomníku, které mezi jinými rozčílilo ruského konzula Viktora Sibileva, by mohlo zkomplikovat pravidelnou linku Brno–Moskva, která odstartovala o prázdninách a od níž si město slibuje příliv investorů. Byznys jde sice zpravidla svojí cestou, ale v Brně to tentokrát možná viděli jinak.

„Udělal bych to znovu, jen způsob provedení by byl jiný,“ říká tváří v tvář potížím místostarosta Pelán ve své kanceláři. „Asi bych to pouze zakryl. Nikdo by mi potom nemohl vyčítat, že jsem desku poškodil.“