Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Štrasburk proti zvláštním školám

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl v průlomovém verdiktu, že Česko diskriminovalo romské děti tím, že je posílalo do zvláštních škol. Kvůli tomu měly podle soudu menší šanci se uplatnit v dalším vzdělání. „Romské děti měly v ČR patnáctkrát větší šanci než ostatní děti, že skončí ve zvláštní škole. V Ostravě byla tato šance dokonce sedmadvacetkrát vyšší,“ konstatovala Geraldine Sculliová z Evropského centra pro práva Romů. Soud uvedl, že ještě v roce 1999 Romové tvořili 80–90% žáků zvláštních škol. Doporučil Česku, aby upravilo testy pro děti, sledovalo počet Romů ve speciálních školách a dostatečně informovalo rodiče o přeřazení do zvláštní školy.

Ministerstva školství a spravedlnosti tvrdí, že podobná praxe už v Česku neexistuje, protože zvláštní školy byly nedávno zrušeny. Jenže v praxi se často jen sundala cedule, škola pod jiným označením zůstala. Úředníci namítají, že se zlepšila diagnostika dětí. „Máme test inteligence, který eliminuje kulturní rozdíly u dětí. Ve Střediscích integrace menšin pracujeme s matkami, jejichž děti mají jít do školy,“ říká ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství Jana Zapletalová. Zda se díky těmto krokům podařilo zabránit segregaci romských školáků, není možné zjistit. Úřady totiž nezjišťují etnický původ dětí, takže nemůžou konfrontovat aktuální stav s čísly, která Evropskému soudu předložily neziskové organizace. Podle ředitele ostravského sdružení Vzájemné soužití Kumara Vishwanathana kroky přijaté českými úřady problém segregace neřeší.

Vyvlastňování zatím beze změn

Vláda nepodpořila snadnější vyvlastňování pozemků pro stavbu silnic. To je v Česku možné teprve od loňského roku, nyní chtěla skupina poslanců z ODS a ČSSD poskytnout investorům další výhodu. Se stavbou by nemuseli čekat na rozhodnutí soudu, kde majitelé pozemků vyvlastňování napadají. Pozemek by stát vyvlastnil okamžitě, soudci by rozhodovali pouze o výši náhrady. „O něco jiného než jen finanční kompenzaci jde u soudu v minimu případů, ta změna by nebyla nijak dramatická. Zdržování staveb je přitom velký problém,“ vysvětluje jeden z předkladatelů zákona František Dědič (ODS). Premiér Mirek Topolánek slíbil, že průtahy u soudů se pokusí jiným způsobem vyřešit sama vláda.

Kolik stojí léčba kuřáků

Přes šest miliard ročně utratí české zdravotní pojišťovny za léčení nemocí spojených s kouřením cigaret. Vyplývá to z unikátního průzkumu Státního zdravotního ústavu. Ten přináší i další zajímavá čísla: víc než desetina peněz VZP určených pro nemocnice jde „na kuřáky“. V celkovém počtu jde o více než 145 tisíc hospitalizací v nemocnicích ročně kvůli nemocím způsobeným kouřením. Nejčastěji jde o choroby srdce a cév, pak rakovinu plic. Právě léčba rakoviny plic je pro VZP nejdražší. Ročně stojí 325 milionů korun. Na úmrtnosti se podle autorů studie podílí kouření devatenácti procenty.

Podle nových statistik Světové zdravotnické organizace v Česku mírně klesá počet kuřáků mezi dětmi. I tak jde ale o vysoká čísla. Mezi patnáctiletými chlapci je 20 % kuřáků, mezi dívkami dokonce 23,5 %.

Lambert jde z televize

Bývalý milicionář František Lambert opouští Kavčí hory. Finanční ředitel České televize podal výpověď tři čtvrtě roku poté, co se ukázalo, že před rokem 1989 byl členem Lidových milicí. Do letošního února seděl ve veřejnoprávní televizi ve funkci vrchního ředitele, který měl na starosti finance i program. Po zveřejnění informace o jeho ozbrojené službě komunistické straně, a tedy o tom, že tři roky porušoval lustrační zákon, byl z této pozice sesazen. Rada České televize se Lamberta zastala, ředitel ČT Jiří Janeček dostal důtku za to, že si od druhého muže firmy nevyžádal čestné prohlášení o jeho minulosti. Lambert nastoupil do televize s Janečkem v roce 2003 a za jeho působení se původně hluboce ztrátový rozpočet molocha (v roce 2002 to byla ztráta 400 milionů korun) vyrovnal.

ČEZ opět překvapil

Polostátní energetická firma ČEZ opět překonala očekávání ekonomických analytiků. Za prvních devět měsíců letošního roku vydělala 29,7 miliardy korun – po zdanění. To je o 35 % víc než za tři čtvrtletí loňského roku. Za celý rok má čistý zisk dosáhnout 41,4 miliardy korun, tedy o šest miliard víc, než manažeři plánovali.

Dobrá zpráva je to pro stát, hlavního akcionáře ČEZ. A to jak díky daním, které ČEZ odvede, tak vyplaceným dividendám. Ty, jak je obvyklé, půjdou na účty Státního fondu dopravní infrastruktury, který má v příštím roce utratit skoro 90 miliard korun. Ani vysoké zisky firmy však elektřinu nezlevní. Ceny, které za proud platí lidé, se napřesrok zvednou zhruba o 14 %. Jak říkají experti, elektřina nezdražuje ani tak proto, že musí, ale hlavně proto, že může.

Francie na nohou

Minulou středu ve Francii vypukl dlouho ohlašovaný sociální konflikt mezi novou pravicovou vládou prezidenta Sarkozyho a odbory zastupujícími železničáře, energetiky a zaměstnance městské dopravy. Jde o 500 000 státních zaměstnanců, kteří oproti zbytku aktivně pracujících Francouzů (27 milionů) odcházejí dříve do důchodu, mají různé finanční výhody i úlevy z daňového zatížení. Vláda chce tento systém zrušit a stanovit stejná pravidla pro všechny.

První tři dny stávky byla celá Francie zablokovaná. Nejezdily vlaky, ve městech nefungovala hromadná doprava, energetici vypínali pouliční osvětlení. Vláda proto zahájila s odboráři opět jednání. Oproti podobným situacím v minulosti má tentokrát v kapse silný argument. 70% Francouzů se stávkou nesouhlasí.

Vítěz dánských voleb

Předčasné parlamentní volby v Dánsku vyhrála potřetí za sebou koalice pravého středu premiéra Anderse Rasmussena. Hlavními tématy voleb byla reforma daní, migrační politika a otázka změn globálního klimatu.

Důležitým hráčem vládní koalice bude nově založená strana vedená přistěhovalcem ze Sýrie Naserem Kaderem, od níž se očekávalo, že v povolebním uspořádání nahradí populistickou a protiimigrační Dánskou lidovou stranu. Volební výsledek Nové aliance však nebyl takový, jak se předpokládalo, a Rasmussenova vlastní strana Venstre ztratila šest křesel. Nová koalice se tedy ani tentokrát neobejde bez lidovců, kandidujících s plakáty evokujícími aféru okolo karikatur proroka Muhammada a útoky z 11. září 2001.

Nová polská vláda

Minulý pátek představil polský premiér Donald Tusk prezidentovi Lechu Kaczyńskému složení nové vlády. Vzrušené diskuse se vedly především o důležitou funkci ministra zahraničí. Tím se nakonec stal bývalý ministr obrany ve vládě Jarosława Kaczyńského, „přeběhlík“ do tábora Donalda Tuska Radosław Sikorski, který slibuje větší důvěru a otevřenost ve vztazích s EU. Důležitý post ministra financí připadl Jacku Rostowskému, tvůrci tzv. „šokové terapie“ pro polské hospodářství v době přechodu k demokracii. Nový ministr se bude snažit o co nejrychlejší zavedení eura. Polští lidovci, koaliční partner vítězné Občanské platformy, získali posty vicepremiéra a ministrů hospodářství, práce a zemědělství. Ve vládě bude zastoupeno pět žen.

Německo bez Münteferinga

Bývalá pravá ruka Gerharda Schrödera a klíčový koaliční spojenec současné kancléřky Angely MerkelovéFranz Müntefering (67) rezignoval na funkci německého vicekancléře. Druhý nejmocnější muž současného Německa, který pomohl bývalému kancléři Schröderovi prosadit sociální reformy a byl nepostradatelným partnerem současné kancléřky Merkelové při formování velké koalice s její konzervativní CDU, svou rezignaci zdůvodnil nemocí manželky bojující s rakovinou.

Odchod vicekancléře, jenž kdysi proslul výrokem, v němž přirovnal zahraniční investory ke kobylkám, je další komplikací pro křehkou vládní koalici. Ta se již neshodla na několika důležitých bodech a většina veřejného mínění je proti její další existenci.

Respekt

Prezident Václav Klaus se v televizi BBC bez vytáček vyjádřil pro americký radar v Česku. Transatlantické spojenectví je podle něj důležitější než spekulace o tom, kdy se země ocitne v raketovém ohrožení. V době sílícího vlivu průzkumů veřejného mínění na politiku se postavil názoru 68% českých občanů, kteří radar odmítají.

Despekt

Tradice poslaneckých úplatků vlastním regionům pokračuje. Při projednávání státního rozpočtu poslanci sněmovny nakupili patnáct set návrhů na dotace na bazény, hřiště, chodníky, spolky atd. Celkem jde o deset miliard, k dispozici ale mají jen miliardy dvě. To je třikrát méně než v minulém roce.