Ropa, radar a medvěd

Tento článek není pro ani proti radaru, je spíše o neochotě nebo neschopnosti vlády přihlásit se k odpovědnosti za spolurozhodování o tak důležité mezinárodní otázce, jakou radar bezpochyby je.

Kde je česko-polské spojenectví, ptám se? Proč neslyšíme názor vládních úředníků ve významném západním médiu, třeba BBC? Když vás ohrožuje soused, voláte policii. Když vás ohrožuje ruský medvěd, voláte BBC, Reuters nebo OSN.

Místo toho je tu špatně informovaná veřejnost, jež se obává nějakého dalšího vydírání nebo ještě něčeho horšího. Ještě si stále pamatujeme katastrofu roku 1968 a hrůzu okupace v roce 1938. Jestli jsme se z těchto událostí alespoň trochu poučili, musíme vnímat prohlášení podobná tomu, v němž nedávno premiér Topolánek ujišťoval, že Rusko již nikdy nebude okupovat Českou republiku, jako zcela zbytečná. Zbytečná, pokud nesedíme ve vyjednávací místnosti, kde se otázka radaru rozhoduje.

Musí nám někdo připomínat bezmocnost a poraženectví Beneše a Dubčeka? V minulosti nás k debatě nikdo nepustil a výsledky jsou známé. Teď to vypadá, že dobrovolně odcházíme z jednání a necháváme ruského medvěda s americkým orlem, aby se dohadovali o naší budoucnosti a budoucnosti naší obranné strategie. Moje volání je jednoduché a přímočaré. Staňme se účastníky jednání a mluvme o něm veřejně.

Proč neustavit česko-polskou ministerskou komisi, jež bude prosazovat a obhajovat rozhodnutí o radaru? Proč neposlat lobbisty do Evropské unie, NATO, OSN a zainteresovaných parlamentů? Proč zprávy o práci komise nezveřejnit?

Čtu si o Putinových výhrůžkách, že na zemi opět zamíří rakety, slyším poznámky Condi Riceové o nutnosti zmírnit napětí a vést dialog. Neslyším ale ani Čechy, ani Poláky na BBC, hlavním anglicky mluvícím zdroji informací v Česku.

Pokud se něco z toho, co jsem zmínil, děje, proč o tom nic nevíme? Holedbat se a chvástat je jedna věc aktivně se zapojit a dosahovat kompromisů, je ale věc druhá. Nebo snad chceme, aby nás někdo přirovnával ke Kubě roku 1963, ať je to sebevíce zavádějící? Takové srovnání je nejenom nevhodné, je urážlivé. A to je srovnání, se kterým přišli Rusové.

Takže abych to zjednodušil: pokud se nechceme dočkat dalšího diktátu, měli bychom se ozvat – konstruktivně a teď hned.

Autor je Američan, v Česku učí angličtinu.