Krátce

Osm symbolických let

Spravedlnost přišla po sedmapadesáti letech. Ve čtvrtek byl potrestán vůbec první strůjce zinscenovaného procesu s Miladou Horákovou. Bývalou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou odsoudil Městský soud v Praze na osm let za několikanásobnou vraždu ve spolupachatelství – věděla, že o vině a trestu Horákové a dalších obžalovaných bylo rozhodnuto předem, a věděla, že jim jde o život. Kdo vítá odvážný rozsudek, ale je mu proti srsti představa nemocné šestaosmdesátileté stařenky za mřížemi, může být v klidu – trest je symbolický, Brožová-Polednová si z něj neodsedí jediný den. Vzhledem k jejímu věku a zdravotnímu stavu je trest podle soudce Petra Brauna „nevykonatelný“.

Smlouva EU jen v parlamentu

Referendum o nové smlouvě EU nebude. Snaha komunistů, aby se o dokumentu, na kterém se předminulý pátek dohodli představitelé členských zemí a který dodatečně upravuje původní evropskou ústavu, rozhodovalo v plebiscitu, nevyšla. KSČM pro svůj návrh získala jen 28 hlasů, včetně tří sociálnědemokratických a tří z ODS. Pro byl i „rebelující“ poslanec za ODS Vlastimil Tlustý, který své rozhodnutí odůvodnil tím, že „nová smlouva“ je v podstatě totéž co původní evropská ústava, a proto by o ní mělo rozhodnout všelidové hlasování. S tím ale nesouhlasí vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, podle kterého reformní smlouva nemá ústavní charakter, a navíc je daleko stručnější. Reformní smlouvu EU budou tedy schvalovat obě komory parlamentu.

Největší tunel s eurodotacemi se začal rozplétat

Pokus o zatím největší vytunelování evropských fondů v Česku začal teď rozplétat pražský městský soud. Podle státního zástupce Borise Havla si chtěla vzít desítka podnikatelů a vysokých státních úředníků z ministerstva pro místní rozvoj dvě stě milionů korun. Tím se měli dopustit „podvodu a praní peněz“ formou zločinného spolčení.

Případ se vztahuje k době, kdy před třemi lety ministerstvo vedl Pavel Němec (US-DEU). Jeho úřad tehdy spravoval více než čtyřistamilionový dotační program EU na podporu podnikání v nejchudších oblastech Česka. Jenže i když měly peníze doputovat hlavně na severní Moravu a do severních Čech, nikdy se tak nestalo. Místo toho podle žalobce tehdejší Němcův náměstek Petr Forman s dalšími komplici na ministerstvu vymysleli plán, jak velkou část těchto peněz z ministerstva ukrást. Pokusili se o to přes složité bankovní převody a nastrčené české i zahraniční firmy.

„Peníze se nikdy neměly vrátit zpět. Byla to organizovaná skupina, která zneužila svoje postavení,“ komentoval Formanovo jednání žalobce Havel. Všechny peníze se nicméně nakonec podařilo vrátit na ministerstvo, a to hlavně díky medializaci případu.

Jestli a jaký podíl měli na kauze exministr Němec a později jeho nástupce Jiří Paroubek, není zatím jasné. Policie se jejich rolí totiž blíže nezabývala. Víc by tak mohlo napovědět soudní projednávání, při němž pravděpodobně v roli svědků oba vystoupí. Soud by měl verdikt vynést do konce roku.

Al-Káida na ústupu

Počet obětí války v Iráku se v říjnu opět snížil. Čísla různých agentur se sice navzájem liší, celkově však potvrzují příznivý trend nastoupený již v minulém měsíci, kdy se počet mrtvých civilistů a vojáků snížil v porovnání s předchozími měsíci na polovinu. Americký generál David Petraeus oznámil, že „síť al-Káidy v zemi byla významně narušena“.

Za hlavní příčinu změny se považuje posílení počtu amerických vojáků v zemi o zhruba 30 000 a zklamání sunnitských Iráčanů z násilných praktik al-Káidy, které vedlo ke změně postoje některých kmenových vůdců. Analytici také jako významný faktor posledního vývoje uvádějí ukončení bojových operací jednotek věrných šíitskému duchovnímu Muktadu Sadrovi.

Exekuce na Pantera

Na neziskovou protikorupční organizaci Růžový panter uvalil před týdnem okresní soud v Berouně exekuci. Panter totiž nezaplatil stotisícovou pokutu, k níž byl odsouzen za zmínku o někdejších podnikatelských aktivitách daňového poradce Tomáše Paclíka. Soud rozhodl, že i když byla informace o Paclíkových kontaktech s osobami odsouzenými za přípravu vraždy pravdivá, Růžový panter ji emocionálními výrazy překroutil a podnikatele poškodil. Ihned po verdiktu požádala organizace na svých webových stránkách občany o pomoc a na účtu se skutečně sešlo sto tisíc korun od dárců. Těsně před exekucí stihl Růžový panter po částech poslat 90 tisíc na Paclíkův účet. Ten ale odmítl čekat na zbytek a pokutu označil za nezaplacenou. Soud tak dnes požaduje po Růžovém panterovi plnou výši pokuty plus náklady exekuce.

Nechceme do Iráku

Stovky amerických diplomatů protestovaly na shromáždění se zástupci vedení ministerstva zahraničí proti nucenému přidělení na služební post v Iráku. Vedení ministerstva rozeslalo diplomatům zprávu, že není schopno obsadit zhruba padesát z požadovaných dvě stě padesáti nových míst na rozšiřující se bagdádské ambasádě a v rekonstrukčních týmech pracujících v provinciích. V e-mailové zprávě se uvádí, že pokud se nenajde dost dobrovolníků, budou diplomaté muset odejít do Iráku pod hrozbou disciplinárních opatření včetně případného propuštění.

K podobnému kroku se americké ministerstvo zahraničí uchýlilo naposledy za války ve Vietnamu. Shromáždění diplomaté označili svůj povinný odchod do Iráku za „v podstatě rozsudek smrti“.

Kaddáfí a Dárfúr

V syrském přístavu Sirta zkrachoval pokus o mírové rozhovory o dárfúrské genocidě mezi súdánskou vládou a dárfúrskými povstalci. Konference pořádané libyjským vůdcem Kaddáfím se účastnili kromě delegace súdánské vlády zástupci Evropské unie, Africké unie, Ligy arabských států, Spojených států, Británie, Číny, Egypta a Eritreje. Rozhovory, kterým předcházelo jednostranně vyhlášené příměří ze strany súdánské vlády, se zhroutily kvůli bojkotu dvou nejdůležitějších skupin povstalců.

Dárfúrští povstalci se rozpadli na 14 skupin, jež se vzájemně neuznávají. Bojkot rozhovorů zdůvodnily dvě rozhodující frakce tím, že Kaddáfí pozval na schůzku také zástupce ostatních skupin.

Španělské rozsudky nad teroristy

Po třech a půl letech očekávání vynesl prezident španělského soudního tribunálu Javier Gómez Bermúdez rozsudky nad teroristy, kteří spáchali 11. března 2004 nejkrvavější atentát v historii Španělska. Soudní tribunál potvrdil, že za útokem nestála ETA, ale islamistická teroristická buňka, jejíchž osm hlavních členů a strůjců atentátu spáchalo v Madridu kolektivní sebevraždu 3. dubna 2004. Rozsudky nad ostatními členy buňky a jejich pomahači se pohybovaly od tří do 42 924 let. Jedná se o nejvyšší trestní sazby, jaké kdy byly ve Španělsku uvaleny, i když ve skutečnosti si mohou ve vězení odsedět „pouhých“ 40 let – více španělské zákony nedovolují.

Odsouzeno bylo přes dvacet lidí původem ze šesti zemí, mezi nimi také Španělé, kteří pomohli atentátníkům obstarat výbušniny. Sedm obviněných bylo propuštěno. Celý soudní proces je považován za jasné vítězství právního státu nad násilím terorismu.

Při atentátu vybuchlo v desetiminutových intervalech celkově deset bomb ve čtyřech madridských vlacích během ranní dopravní špičky. Atentát se odehrál tři dny před parlamentními volbami, v nichž nakonec vyhráli socialisté (PSOE) nad španělskými lidovci (PP). Ti zpočátku uváděli, že za atentátem stojí teroristická skupina baskických separatistů ETA, aby odvrátili volební porážku, kterou mohl vyvolat fakt, že útok zorganizovali islámští teroristé protestující proti účasti španělských vojsk v Iráku, kterou prosadil proti vůli 90 procent Španělů tehdejší lidovecký premiér Aznar.

Respekt

Dvacet šest dní a osmnáct hodin plachtil David Křížek bez cizí pomoci přes Atlantik. V mimořádně náročném jachtařském závodě z Francie do Brazílie jako vůbec první český účastník získal třetí místo. Jachtaři na šestimetrových jachtách sami zápolí během závodu s nedostatkem spánku i obtížnými povětrnostními podmínkami.

Despekt

Po bezproblémovém porodu odjela Eva Hanzelková i se zcela zdravým synem z hořovické porodnice domů. Avšak sociálka na popud lékařů na matku poštvala policii – ta ji během několika hodin odvezla i s dítětem zpět do nemocnice. Důvod deportace vysvětlil jeden z lékařů: „Co kdyby se jim něco stalo? Potřebujeme mít přece krytá záda.“