Dopisy

Volání hlavy státu

Respekt 40/07

Nepolitický prezident je intelektuální fikcí

Alexander Tomský se nás ve svém článku snaží přesvědčit, že „prezident nemá být politik“. Byť tento názor vystihuje představu řady intelektuálů i řadových občanů, jsem přesvědčen o tom, že opak je pravdou. Schopnost pohybovat se v politických kruzích není stigma, ale umění a dovednost svého druhu. Kdo nemá zkušenosti z komunálního a politického klání, stane se  loutkou. Otázkou je, co může motivovat intelektuála k tomu, aby se politickému dění vyhýbal a najednou usiloval o nejvyšší politický post, kterým funkce prezidenta bezesporu je? Není to spíše naivita spojená s absencí pokory? Strany jsou vždycky rozhádané a politika je vždy spojena s pletichařením. Není však lepší ten, kdo se této vřavě vyhýbá. Zrání demokracie vede nutně ke kultivaci politických stran, jejichž povinností je navrhovat a volit další prezidenty. Hledat kandidáty mimo politické vření z tohoto hlediska není apolitické, ale pouze ideologicky manipulativní.

MUDr. Vít Šlechta

(praktický lékař, komunální politik)

Vražda vnuků TGM?

Respekt 44/07

TGM měl čtyři vnuky

Informace v rámečku (Vnuci prezidenta Masaryka) je chybná: TGM měl ve skutečnosti čtyři, nikoli tři vnuky. Jeho syn Herbert měl totiž nejprve syna Herberta (1911–1912), dvojče dcery Anny (1911–1996). Ten tedy ve vašem výčtu mužských potomků TGM v této generaci chybí.

Ivan Medek

Národní chobotnice

Respekt 43/07

Proč se durdit

Pokud architekt vyprodukuje něco, co vzbuzuje asociace, pak se nelze divit reakcím. Knihovna má být NÁRODNÍ, tedy pro lidi, tak proč se durdit, že chobotnice zní lidově? Národnímu divadlu dali lidé přízvisko Zlatá kaplička – vzbuzovalo tyto asociace. Je vinou zpupnosti současných architektů, že vytyčují především své ego bez ohledu na cokoli, natož na místo a okolí.

Mohl bych jmenovat klasický příklad z Nových Butovic v Praze. Zde architekti Jiran & Kohout navrhli komunitní centrum sv. Prokopa spolu s kostelem. Kostel byl navržen zcela bez ohledu na sakrální stavby tohoto druhu, ba typické prvky architekti zcela ignorovali. Výsledek? Kostel byl okamžitě lidmi přejmenován na kotelnu – věž kostela, řešená jako komín v podélném řezu, kotelnu opravdu připomíná. Je tristní zaznamenávat dotazy poutníků, kteří se ptají, kde najdou kostel sv. Prokopa, a vy je musíte upozornit, že stojí před ním! Nikdo si nesplete kostel postavený třeba v secesním stylu s nějakou stavbou jiného určení. Naši předkové stavěli města takovým způsobem, že si dodnes – díky jejich historickým jádrům – nespleteme Prahu s Plzní či Olomouc s Brnem. Zatímco novou zástavbu Anděla v Praze na Smíchově, a to od architekta hvězdné velikosti, lehce zaměníme s jakoukoli jinou „moderní“ zástavbou kdekoli ve světě.

Jiří Havelka

OPRAVA

V minulém vydání jsme v článku „Čeká Prahu dlouhá noc?“ omylem uvedli, že podle Policie ČR se ve fandovském „tvrdém jádru“ fotbalových týmů Sparta a Bohemians 1905 „pohybuje celá řada osob přímo spjatých s neonacistickou scénou“. Charakteristika se ale měla týkat pouze Sparty. Fanouškům Bohemians 1905 i čtenářům se omlouváme.