Dějiny jako facka
Naši slovenští parlamentní dějepisci nedávno sáhli do hlubin svých vědomostí o historii a najednou nám vzkázali, že dějiny vůbec nejsou tak složité, jak si je my, naivní vzdělanci, představujeme. Vše je v nich přece jasné – jako ta pověstná facka.
Rudolf Chmel
(1939) je literární vědec, žije v Bratislavě. V roce 1990–1992 působil jako velvyslanec ČSFR v Maďarsku, od roku 2002 byl po tři roky ministrem kultury SR. Působí jako ředitel Ústavu slavistických a východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, je šéfredaktorem časopisu OS – Fórum občianskej spoločnosti. Je autorem knih Moja maďarská otázka a Moje slovenské pochybnosti.
Naši slovenští parlamentní dějepisci nedávno sáhli do hlubin svých vědomostí o historii a najednou nám vzkázali, že dějiny vůbec nejsou tak složité, jak si je my, naivní vzdělanci, představujeme. Vše je v nich přece jasné – jako ta pověstná facka. Zejména, když jde o národního nepřítele, který je také tak nezpochybnitelný a jasný jako ta facka.
Nepřítel totiž nespí, čeká jenom na naše selhání. Proto jsme stále ve střehu, připraveni bojovat o základy, přímo opěrné pilíře naší společnosti.
My neselžeme. Dáme našim slovenským rodákům mýty, které nás opět izolují a rozdělují. Proto jsme rádi zvěčnili zásluhy katolického faráře Andreje Hlinky, politika nejen kontroverzního, ale i konfrontačního, který v lepším případě sjednocoval možná tak třetinu národa. Škoda, že se nedožil prvního slovenského státu z roku 1939 – po zavedení nového režimu by ho jistě volilo 99,9 procenta lidí.
Zákon o Hlinkovi,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
