Nechte děti,ať si hrají mezi slepičinci
Slábne imunitní systém „západního“ člověka?

Václav Hořejší (58) patří mezi naše přední imunology a největší zastánce vzniku ministerstva pro výzkum a vývoj. Působí jako předseda Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a profesor imunologie na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se výzkumem monoklonálních protilátek, které by jednou mohly léčit alergie nebo rakovinné nádory.


Slábne imunitní systém „západního“ člověka?
Myslím, že ne. Slábne jenom v individuálních případech u lidí, kteří se v raném věku nepohybují v přirozeném prostředí. V přírodě, na venkově… O genetické ochabování naší populace ale nejde.
Proč potom v posledních letech mezi lidmi přibývá alergií a atopických ekzémů?
Jedno možné vysvětlení říká, že to souvisí se znečištěním životního prostředí. Vážným kandidátem jsou například uhlíkové mikročástice, které se do vzduchu dostávají z dieselových motorů. Na ně se velmi snadno vážou složky pylových zrnek nebo jiných alergenů a v této kombinaci přehnaně dráždí imunitní systém. Nejvážnější příčinou je ale však naprostá změna životního stylu. Od raného dětství vyrůstáme v polosterilním prostředí a nejsme vystaveni tomu, na co jsme po tisíce let byli zvyklí – třeba mykobakteriím z půdy a látkám, které se uvolňují z buněk škrkavek a jiných parazitů střev. Na všechno tohle byl vývoj našeho imunitního systému od pradávna nastaven, a když to v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu