Vichr z hor

Nad Krušnými horami se převalují mraky, padá déšť a na hřebenové silničce spojující Chomutov s Božím Darem je vidět jen na pár metrů. Jednou za čas auto projede malou obcí a jinak jsou vidět jen pláně tajemně se ztrácející v mlhách. Jako by se civilizace z těch kdysi hustě osídlených hor definitivně ztrácela. Potom ale mlhou vysoko nad zemí bleskne první bílé světlo a po obou stranách silnice se objeví shluky obrovských větrníků, jejichž vrtule v důstojně pomalém rytmu krájí horskou mlhu. Zdá se, že stojí na každém kopečku, na každém hřebeni Krušných hor – a další mají vyrůst.

Když se podívám dolů

Díky silnému větru a pevně stanoveným výkupním cenám za elektřinu z větrné energie vtrhl do Krušných hor nový energetický byznys. Už to není záležitost několika málo nadšenců: o pozemky a místa v územních plánech krušnohorských obcí se vede ostrý konkurenční boj, věc pronikla i do oblastních předvolebních soubojů a soudních síní.

Údaje o tom, kolik větrníků má vlastně ve východních Krušných horách stát, se neustále mění – odhaduje se, že okolo dvou set. A to je číslo, ze kterého začínají mít někteří obyvatelé a fandové krušnohorské krajiny těžkou hlavu. Bojí se hluku, zdravotních obtíží i toho, že desítky blikajících stožárů vypudí z hor turisty a srazí ceny nemovitostí. „Přijde mi to jako další krušnohorské drancování. Nejdřív to bylo kvůli uhlí, teď…