Krátce

Magistrát zakázal pochod neonacistů

Plánovaný pochod neonacistů židovským městem, který se měl uskutečnit na listopadové výročí křišťálové noci, nebude. Pražský magistrát ho totiž minulý týden zakázal. Úřad to zdůvodnil tím, že oznámený účel shromáždění „směřuje k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů pro jejich národnost, původ a náboženské vyznání“.

Magistrát tak změnil svoje dřívější rozhodnutí, kterým naopak pochod povolil. Změna rozhodnutí vychází z analýzy, kterou si teď úředníci zadali a z níž vyplynulo, že hlavní organizátor akce Erik Sedláček je spojován s organizací Národní odpor. Tedy společenstvím, které se už roky řadí mezi zdejší hlavní propagátory antisemitismu a nacionalismu.

Hybášková musí zaplatit Tlustému

Někdejší předsedkyně strany SNK ED Jana Hybášková podle Městského soudu v Praze zaplatí poslanci Vlastimilu Tlustému 50 tisíc korun pokuty za to, že jeho jméno spojila s korupcí. Hybášková loni tři dny před senátními volbami oznámila, že jí nejmenovaný prostředník nabídl, aby se strana za úplatek tří milionů vzdala dlouhodobé pohledávky.

Prostředník tvrdil, že jedná jménem Tlustého a ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. SNK ED několik let žádala 15 milionů korun státního příspěvku za pražské zastupitele, ale ministerstvo financí s Tlustým v čele navzdory několika soudním rozhodnutím odmítalo částku vyplatit. Hybášková se později Pospíšilovi (na rozdíl od Tlustého) omluvila.

Zelení se hádají, jaký má smysl zůstávat ve vládě

Ve Straně zelených poprvé od loňského úspěchu ve volbách propukla otevřená revolta vůči předsedovi Martinu Bursíkovi. Vyvolal ji odchod ministryně školství Dany Kuchtové z vlády kvůli údajným problémům s evropskými fondy. Přestože ji ještě minulé úterý žádali krajští lídři zelených, aby rozhodnutí opustit kabinet přehodnotila, její demisi ve čtvrtek definitivně potvrdil prezident Václav Klaus. Dana Kuchtová je u zelených velmi populární a minimálně pět krajských organizací pobouřil nátlak koaličních lidovců i premiéra Topolánka na její odstoupení, protože podle jejich názoru neudělala ve funkci vážnější chybu. Středočeská organizace ve svém usnesení označila za neomluvitelné, že se Bursík nepostavil na její stranu. Ačkoliv Kuchtová sama podpořila setrvání zelených v kabinetu, vlivný člen liberecké organizace zelených a bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Pávek šel do nedělní republikové rady s požadavkem, aby strana vypověděla koaliční smlouvu a odešla do opozice. Pokud se toto usnesení nepodaří prosadit, požadují kraje, aby zelení usilovali o silnější postavení v koalici. Jde jim o to, aby získali místa náměstků na ministerstvech a posty ve vedení státních firem.

Věčný Putin

Ruský prezident Putin ohlásil, jakým způsobem chce i po letošních prezidentských volbách zůstat u moci. V pondělním nečekaném prohlášení uvedl, že hodlá v čele nejsilnější ruské strany Naše Rusko kandidovat v nadcházejících volbách do ruské dumy. Nevyloučil ani, že by se v případě volebního vítězství mohl stát předsedou vlády.

Komentáře ve světovém tisku hodnotily Putinův tah jako čistou manipulaci se záměrem udržet si vliv v nejvyšší politice a usilovat znovu o prezidentský post. Podle ruské ústavy je předseda vlády přímým nástupcem prezidenta v případě, že hlava státu z nějakého důvodu není schopna vykonávat úřad.

Putin nedávno provedl vládní rošádu a předsedou vlády jmenoval nevýrazného Viktora Zubkova. Všeobecně se očekává, že to bude právě on, kdo se bude ucházet o prezidentský úřad po Putinovi, který již kandidovat nesmí.

Úleva v Iráku

Irácká vláda oznámila, že počet civilních obětí v zemi klesl v září na polovinu. Ve stejném období se snížil počet padlých amerických vojáků. Jedná se o nejdramatičtější pokles počtu obětí od doby, kdy irácká vláda začala tyto údaje zveřejňovat, a zhruba odpovídá i údajům jiných organizací. Čísla jsou o to překvapivější, že září se částečně překrývá s obdobím ramadánu, během něhož se násilnosti až dosud vždy stupňovaly.

Počet civilních obětí z řad Iráčanů činil v září 1280. V srpnu se jejich počet vyšplhal na 2575 a v červenci na 2600.

Ostré vztahy Slovenska a Maďarska

Slovenská vláda udělá vše, aby maďarského prezidenta László Sólyoma „vykázala do prostoru, do kterého patří“, řekl minulý týden slovenský premiér Robert Fico. Reagoval tak na soukromou návštěvu Sólyoma na jižním Slovensku, kde žije maďarská menšina. Sólyom tam totiž opět kritizoval slovenský parlament za to, že v září přijal usnesení o neměnnosti Benešových dekretů.

Spor mezi Maďarskem a Slovenskem nabývá v posledních týdnech na síle a připomíná počátek devadesátých let. Přes hranice padají stále ostřejší slova, vzájemné kontakty jsou prakticky přerušeny. Jak už to v takových případech bývá, vina je na obou stranách, nicméně ve slovenské vládní koalici je nacionalistická SNS, jejíž politika je postavena na nenávisti k Maďarům.

Skandál kolem Blackwater

V USA se naplno rozběhlo vyšetřování kolem bezpečnostní agentury Blackwater. Tu si pro práci v Iráku najalo americké ministerstvo zahraničí pro ochranu svých lidí. Při práci lidé z Blackwater používali metody, které jsou dnes ve Spojených státech terčem velké kritiky, jako například střílení do „podezřelých“ lidí za jízdy ulicemi Bagdádu, které za sebou zanechalo mrtvé a zraněné civilisty. Zranění přitom zůstávali po průjezdu konvoje ležet na ulici bez pomoci. Americké opozici také vadí, že majitelé Blackwater jsou úzce spjati s vedením Republikánské strany a v Iráku dostali předražený kontrakt bez jasných kritérií a kontroly jejich práce. Vyšetřování probíhá v parlamentu a po linii FBI.

Respekt

Při středečním startu dalšího akademického roku prohlásil premiér Mirek Topolánek, že školné na vysokých školách je nutností, která Česko zanedlouho nemine. Podle Topolánka má české vysoké školství dva zásadní problémy: přetrvávající nízký počet studentů a nedostatek špičkových výzkumných pracovišť. Právě druhý problém by školné mohlo pomoci vyřešit.

Despekt

Češi a Češky nejčastěji umírají v nemocnicích a léčebných ústavech. Tento trend pokračuje, i když si to většina lidí nepřeje. Podle statistiků zemřelo v prvním pololetí letošního roku mimo domov téměř 70 procent lidí. Ve výzkumu, který zpracovalo sdružení hospiců Cesta domů, přitom až čtyři pětiny lidí tvrdí, že „nechtějí umřít ve zdravotnické nebo sociální instituci“.