Televize

I po patnácti letech od premiéry je sledování snímku australského scenáristy a režiséra Geoffreyho Wrighta s názvem Romper Stomper intenzivním a znepokojujícím zážitkem. Režisér v něm zmapoval každodenní rituály a brutální praktiky neonacistického gangu z melbournského předměstí.

Členové skinheadské komunity, kteří se vyžívají zejména v potyčkách s vietnamskými obchodníky, zcela podléhají vůdcovskému charismatu vrchního ideologa skupiny, kterému se přezdívá Hando. Do agresivního holohlavce se vtělil tehdy ještě neznámý Russell Crowe, pro něhož byla tato role vstupenkou do Hollywoodu. Některé fanynky svalnatce z Gladiátora (2000) nebo schizofrenního geniálního matematika z Čisté duše (2001) by patrně Croweovu první významnou hereckou kreaci těžko vydýchávaly. Potetovaného alfa-samce hajlující pouliční smečky citujícího zaníceně z Mein Kampf žvásty o rasové čistotě ovšem ztvárnil více než přesvědčivě.

Někteří kritici filmu vyčítali, že násilí a životní styl svých vykořeněných hrdinů romantizuje, nebo dokonce glorifikuje. Ve filmu jako podkres například několikrát zazní chytlavé oi-punkové písně s explicitně xenofobními texty, namítají. Wright se prý ani nesnažil odkrýt příčiny a motivace, které jeho hlavní postavy přivedly na cestu (sebe)destrukce. Přesto je tenhle syrový a nekompromisní film přesnou a mnohovrstevnou sondou do mechanismů fungování extrémně pravicové subkultury.

Příznačné je, že katalyzátorem rozkolu ve skupině frustrovaných mladíků je dívka Gabe (Jacqueline McKenzieová), která se k partě jednoho dne přidá. Dívku z bohaté rodiny, která byla od dětství sexuálně zneužívaná otcem, si jako partnerku okamžitě přivlastní sebevědomý Hando, což nelibě nese jeho nejlepší přítel Davey (Daniel Pollock). Začíná potichu žárlit a možná poprvé v životě k někomu cítí silnější city než ke svému hákovými kříži potetovanému příteli. Ve vztahu Handa a Daveyho panuje nevyřčené, ale zřetelné homoerotické napětí, které je podle psychologů dost často tmelícím prvkem podobných náckovských komunit. Dokumentuje to například scéna, v níž do půl těla svlečení skinheadi na sebe při pogování zuřivě narážejí zpocenými pivními břichy.

Sotva třináctiletému Bubsovi (James McKenna) pak nahrazuje komunita i rodinu. V současném festivalového hitu Shanea Meadowse This Is England (2006) byl příběh podobně starého chlapce kamarádícího se se skinheady zabalený do idealizované nostalgie po dospívání v éře Margaret Thatcherové. V Romper Stomper neměli tvůrci pro dítě žádné slitování. I v porovnání s dalšími známými filmy s podobnou problematikou australský snímek působí jako rána na solar. Na rozdíl od Kultu hákového kříže (1998) se nikdo z hlavních postav nepolepší a vše s fatalismem vlastním shakespearovským dramatům plyne k neodvratnému tragickému konci.

Labutí písní Handova gangu je scéna řádění v honosné vile Gabeina chlípného otce, která přímo odkazuje na Kubrickův Mechanický pomeranč (1971). Romper Stomper sice kvalit slavné adaptace provokativního románu Anthonyho Burgesse nedosahuje, ale ani na jeho hrdiny dlouho nezapomenete.

Romper Stomper,

ČT 2, 26. 9., 0.05.