Když dva dělají totéž

Cesta nerealizovaného scénáře zesnulého polského klasika Krzysztofa Kieślowského k Tomu Tykwerovi nebyla přímočará. Než se dostal do rukou talentovaného Němce, zamýšlený první díl volné trilogie inspirovaný Dantovou Božskou komedií s názvem Nebe odmítl například kanadský tvůrce Atom Egoyan. Producentská sázka na Tykwera přitom nebyla pouhým střílením od boku. Jeho tvorba je totiž Kieślowským od počátků zjevně inspirovaná.

Ať už máme na mysli originální propletenec zdánlivě nesouvisejících příběhů Zimní spáči (1997), adrenalinový manifest technogenerace Lola běží o život (1998) nebo neobvyklou love story Princezna a bojovník (2000), vždy se v jeho filmech objevoval motiv osudové náhody, která zasahuje do životů hrdinů. Tykwer navíc rád využíval barevné ladění interiéru či oblečení postav coby prostředek vyjadřující psychologické rozpoložení hrdinů. A to je postup, který polský režisér dovedl do dokonalosti ve své „barevné“ trilogii Modrá, Bílá a Červená.

V Nebi Tykwer svůj rozmáchlý režisérský rukopis založený na dynamických jízdách kamery zklidnil a evidentně se chtěl pokorně přiblížit svému režisérskému idolu. Snažil se tak dosáhnout transcendentálního vyznění symbolického příběhu o lásce, vině, trestu a vykoupení.

Učitelka angličtiny žijící v Turíně Philippa Packardová (Cate Blanchettová) se přestane spoléhat na práci zkorumpovaného policejního sboru a rozhodne se sprovodit ze světa zdánlivě ctihodného podnikatele Vendiceho (Stefano Santospago). Ten je ve skutečnosti šéfem místní drogové scény a má na svědomí život Philippina manžela a několika jejích studentů. Nastražená bombová nálož ovšem nešťastnou shodou okolností nezabije mafiánského bosse, ale čtyři nevinné lidi. Když se to Philippa při výslechu na policii, na niž se sama přihlásí, dozví, psychicky se zhroutí. Z pozice vězeňského překladatele to sleduje mladý karabiniér Filippo (Giovanni Ribisi) a do zoufalé ženy se v ten moment zamiluje.

Tykwer se může opřít o herectví hlavní hrdinky. Podobně jako Kieślowski v posledních letech své tvůrčí kariéry postavil pomník francouzským herečkám Irčne Jacobové,Juliette Binocheové nebo Julii Delpyové, Nebe poskytlo možnost naplno využít potenciál Cate Blanchettové. Jedna z nejtvárnějších hereček své generace, která na nedávném festivalu v Benátkách sklidila ovace za ztvárnění Boba Dylana ve snímku Todda Haynese I’m Not There, vtiskla Philippě vztek, andělskou bezbrannost i fatalistickou smířenost s osudem. Filippo jí pomůže utéct a dokonat osobní mstu. Cesta obou uprchlíků před zákonem poté vede do idylického Toskánska. V identickém oblečení a s oholenými hlavami rozhodně nesplývají s venkovským prostředím, navíc v situaci, kdy jsou jejich podobizny na titulních stranách deníků. Může láska druhého člověka vykoupit naše hříchy? klade Tykwer teologickou otázku. V závěru divákům servíruje několik obrazově vytříbených scén završených skvělou metaforickou pointou. Ale za srdce ta katarze nebere. Člověk se nemůže ubránit představám, jak by se s námětem vypořádal sám Krzysztof Kieślowski.

Nebe

,

čt 1, 17. 9., 22.15