Šest ztracených let
Šest let poté, co se po útocích al-Káidy zhroutily newyorské mrakodrapy a strhly s sebou do záhuby téměř tři tisíce lidí, může být Usáma bin Ládin se svou prací spokojen.
Šest let poté, co se po útocích al-Káidy zhroutily newyorské mrakodrapy a strhly s sebou do záhuby téměř tři tisíce lidí, může být Usáma bin Ládin se svou prací spokojen. Byla to přitom hra vabank. Masakr nevinných obětí v přímém přenosu televizních kamer mohl vyvolat naprosté zhnusení po celém světě. Dokonce i protiamericky naladěný Blízký východ se odvrátil s odporem. V září 2001 plápolaly svíčky jako výraz solidarity s oběťmi sebevražedného teroristického útoku i za okny příbytků v Íránu.
To už je dávno. Dnes al-Káida nejenže stále existuje, ale bin Ládinova parta vzkvétá. A nejde snad o to, zda ovládá nějaké konkrétní území plné výcvikových táborů. Jde o její moc nad představami a sny mladých muslimů po celém světě. Jde o to, nakolik pokročila směrem ke svému strategickému cíli. A tím nikdy nebylo prostě zamordovat co nejvíce lidí v Americe nebo jinde na Západě. Šéfové al-Káidy toužili „obrodit“ muslimskou společnost procházející dlouhodobou krizí a zažehnout islámskou „renesanci“, alespoň tedy v tom smyslu, jak si ji představují oni – jako návrat před „amorální“ moderní dobu, k temně jednoduché civilizaci pouštního Koránu.
Viděno z tohoto úhlu pohledu může bin Ládin klidně zítra zemřít s pocitem, že jeho pozemská mise došla naplnění. Šejkova banda nelítostných vrahů uvolnila inspirativní lavinu zasahující duše muslimů po celém…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu