Co se čte v respektu

Zbožňuji plané teoretizování. O všem, například o neustálém koukání do zrcadla a lenosti. „Zkrácení pracovní doby a snížení namáhavosti práce uvolnily prostor pro růst hedonického postoje ke světu,“ vysvětluje sociolog Miloslav Petrusek.

Ve své knížce Společnosti pozdní doby (2006) hledá a nachází komplikovaná a duchaplná vysvětlení pro zdánlivě jednoduché jevy, jako jsou kreditní karty, diplomy a dluhy. Vysvětluje pojmy jako somatická, hlučná, hrabivá či narcistní společnost. A mezi všemi pojmy také užvaněná nebo pojmenovávací společnost, tedy taková, která si jen tak vymýšlí a generuje termíny a slova.

Je to ironická, ostrá a zábavná kniha, kterou člověk velmi dobře přečte i při vší lenosti a neustálém koukání do zrcadla.