Magická každodennost Quida Šimka
Až cimrmanovské rysy má život a dílo litomyšlského kupce, sběratele, ilustrátora a spisovatele Quida Šimka (1857–1933).

Až cimrmanovské rysy má život a dílo litomyšlského kupce, sběratele, ilustrátora a spisovatele Quida Šimka (1857–1933). Na rozdíl od diskvalifikovaného vítěze ankety Největší Čech tady ale nešlo o žádnou recesi ani vršení kuriozit. Šimkův úctyhodný odkaz je naopak zcela reálný. Připomíná nám, že podobným rekům jako on ke štěstí úplně stačilo, když prosluli v tak malém prostoru, jakým třeba bývala na přelomu 19. a 20. století Litomyšl. Letos uplynulo 150 let od Šimkova narození a jeho příběh teď po dlouhých desetiletích znovu vytahuje na světlo pracovník tamního Regionálního muzea Martin Boštík v publikaci Spasitel všednosti Quido Šimek.


Kos u papeže
Kupecký krám převzal Quido Šimek po svém otci, který zemřel následkem nešťastného spolknutí jedovatého lihu na výrobu likérů. Dvacetiletý obchodník měl za sebou učednickou zkušenost z Vídně a v Litomyšli ihned zavedl odpozorované novoty: začal prodávat sardinky (dotáhl to na tisíc krabiček ročně), kaviár, uherák, kokos a švýcarský sýr. Jeho tah na panenské chuťové buňky zákazníků vyvrcholil otevřením vůbec první výkladní skříně ve městě, pro niž nechal přivézt na místo i francouzskou hořčici a neapolské špagety.
V krámě Quido Šimek strávil dlouhých 34 let, často pracoval od rána do soumraku, někdy i sedm dní v týdnu. Rodinu ze svého života vytěsnil a stal se zapřisáhlým starým mládencem. Nicméně na jiné kratochvíle mu čas…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu