Agent 007 pro rok 2007

Dialogy hlavního hrdiny filmu Bourneovo ultimátum by se s přehledem vešly na jednu normostranu. Děj snímku přeskakujícího mezi Turínem, Paříží, Londýnem, Tangerem a New Yorkem by se dal shrnout do několika vět. Přesto je třetí díl ze série příběhů o agentovi Jasonu Bourneovi, který ztratil paměť a v neustálém ohrožení života pátrá po své ztracené identitě, zatím jedním z nejlepších filmů letošní sezony.

Epileptikům vstup zakázán

Anglický režisér Paul Greengrass po úspěchu druhého dílu agentovy hypnotické ságy s názvem Bourneův mýtus (2004) a paradokumentární rekonstrukce pádu letadla uneseného 11. září Let číslo 93 (2006) opět dokazuje, že patří mezi vůdčí zástupce generace zámořských tvůrců, jakými jsou Alfonso Cuarón, Fernando Meirelles nebo Michael Winterbottom: do filmového průmyslu docela nedávno vtrhli jako velká voda s touhou poukazovat paradokumentárním stylem na problémy globalizovaného světa.

Příběh dokonale vycvičeného agenta, který už nechce být strojem na zabíjení, je tedy v první řadě formálně vybroušenou akční pohádkou – nevídaným nepřetržitým atakem na smysly, který vás, pokud se mu poddáte, může uvést do stavu zvláštní závrati a po necelých dvou hodinách vás v titulkové sekvenci za doprovodu Mobyho písně Extreme Ways vyplivne slastně unavené jako po vydatném sportovním výkonu.

Greengrass diváka nevtahuje do dění na plátně skrze děj volně…