Senátorská definice lesa

V pátečních Lidových novinách se objevil text s názvem Řekni, kde ty hvozdy jsou. Jedná se o kolektivní dílo tří šumavských senátorů zastupujících strany ČSSD, ODS, KDU-ČSL a obsahem je situace v Národním parku Šumava. Konkrétně se jedná o další příspěvek do populární hry na (ne)záchranu jeho lesů. Zhruba uprostřed článku přichází pokus o novodobou slovníkovou definici lesa, která jako jediná z celého textu stojí za pozornost:

Většina z nás si pod lesem představuje smrkové porosty a pravděpodobně se i s ekology shodneme, že les lesem dělají dospělé stromy s určitým podílem stromů mladších.

Po přečtení této věty se mi už nepodařilo plně se soustředit na zbývající senátorské odstavce. Klíč k pochopení vzniku celé definice leží přímo v ní a ve stranické příslušnosti autorů. V tu chvíli jsem se stal přímým aktérem vyjednávání o tuto zásadní část textu:

ČSSD: Měli bychom si ujasnit, co je to vlastně ten les. Navrhuji udělat vnitrostranický průzkum a případně vypsat referendum.

Zkusíme ten průzkum alespoň mezi sebou. Co se vám vybaví, když se řekne les? Naší straně se vybaví smrk.

KDU-ČSL: Houby.

ČSSD: A protože houby rostou převážně pod smrky, navrhuji formulaci, že většina z nás si pod lesem představuje smrkový porost.

ODS: Myslím, že by bylo dobré zahrnout tam i nějaký ten topol.

KDU-ČSL: Ano, na listnaté stromy by se nemělo zapomínat.

ČSSD: To už je zbytečné rozpitvávání. Přece, když se řekne, že les je tvořen smrky, stejně každý ví, že tam budou i nějaké listnaté stromy, takže není potřeba to tam ještě zdůrazňovat.

ODS: A nemohlo by se tam alespoň napsat, že je tvořen urostlými smrky?

KDU-ČSL: Ale nemělo by se zapomínat ani na nedospělý porost, protože rodina to je základ.

Takový průběh měl zrod nového slovníkového hesla pro les. Tedy alespoň v mé hlavě. Ve skutečnosti to jistě bylo konstruktivní vyjednávání bez politických tlaků. Však taky jde jeho autorům o dobrou věc. Jenom není tak úplně jasné, čí ta věc je.

Třicátník, dálkový student Masarykovy univerzity v Brně.