Islandská průmyslová revoluce

Vesnice Reydarfjördur leží na východě Islandu na konci stejnojmenného fjordu, spolu s pěti dalšími vesničkami tvoří správní okres Fjardabyggt. Také východní fjordy obklopuje magická a neposkvrněná krajina, která na odlehlý ostrov každoročně láká více a více návštěvníků. Hluboké fjordy a kaňony, průzračná jezera, dramatické kamenité hory a vulkanická měsíční krajina jako by ani nepatřily na naši planetu. I proto zřejmě právě z Islandu sestupovali hrdinové Julesa Verna na cestu do středu země a američtí astronauti si zde nacvičovali svůj pobyt na Měsíci.

Krása je jedna věc, tvrdý život na odlehlém severu druhá. Vesnicím ve východních fjordech donedávna zvonil umíráček. Lidé odsud totiž podobně jako z celého islandského venkova utíkají za příležitostmi do hlavního města Reykjavíku, kde již dnes žijí plné dvě třetiny obyvatel třísettisícového státu. Středopravicový kabinet, který Islandu až do letošního května dvanáct let vládl, se rozhodl venkov zachránit a zároveň vyvléci zemi ze závislosti na exportu ryb.

Kamenná krása totiž má svůj potenciál. Příroda Island obdařila ledovcovými řekami a žhavým sopečným podložím, které nabízejí nedozírné množství „čisté“ vodní a geotermální energie. Vytápění a elektřina pro domácnosti a průmysl dnes na Islandu pocházejí výhradně z obnovitelných zdrojů, emise skleníkových plynů padají na vrub automobilismu a rybářské flotile. Problém ovšem…