Obchod pro prezidenta Mušarafa
Těžko se to měří, jde ale možná o nejdůležitější bitvu války Západu proti islámským radikálům.
Těžko se to měří, jde ale možná o nejdůležitější bitvu války Západu proti islámským radikálům. Přitom v ní zatím není nasazen ani jeden americký voják a krev, která teče, je ve srovnání s Irákem sotva viditelná. Řeč je o Pákistánu, kde teď začíná jít zřetelně do tuhého. Země, v níž vládne přítel Západu generál Parvíz Mušaraf, se propadá do stále většího chaosu a momentálně to nevypadá, že by si s ním prezident Pákistánu věděl rady.
Budeš pykat
Západní část Pákistánu kolem hranic s Afghánistánem je pozoruhodné území. Krajina je podobná té afghánské – většinou jde o nehostinná a pustá pouštní pohoří. Žijí tu tradiční kmeny, které mají vysokou míru samosprávy. Také by se to dalo říct jinak: tuhle část Pákistánu kontrolují lokální kmenoví vůdci, kteří tu nikoho cizího nechtějí. Slovem „nikoho“ mají na mysli především novináře (i pro zdejší pákistánské je tu životu velmi nebezpečno) a vládní armádu. Dlouhá léta proto platila úmluva, že sem armáda chodit nebude, a ani nechodila. Po útoku na Afghánistán bylo však Američanům jasné, že tady najde Tálibán a al-Káida zastání, proto sem začali posílat rozvojovou pomoc v řádu stovek milionů dolarů, aby kmenové vůdce přetáhli na svoji stranu.
To se ale evidentně nepovedlo, nebo alespoň ne u všech. Právě v téhle, centrální vládou zcela nekontrolovatelné oblasti našli bojovníci Tálibánu pohodlné útočiště. Tady mají své…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu