Neduhy z nadbytku
Evropané jsou v dějinách lidstva vývozem svých nemocí pověstní. A zdá se, že tak činí dodnes, i když poněkud neotřelým způsobem.
Když se roku 1619 jistý anglický kapitán plavil podél mysu Cod, ve své zprávě označil pobřeží Massachusetts za „zcela vylidněné“. Indiáni „vymírali po tuctech přímo ve svých chatrčích“, potvrdil informaci anglický obchodník.
Epidemie, která se místem prohnala v letech 1616–1619, zahubila většinu obyvatelstva konfederace Wampanoagů a v podstatě umožnila Otcům poutníkům založit v roce 1620 první trvalou evropskou osadu na území Severní Ameriky. Indiáni se nakazili nejspíše infekční žloutenkou při svých dřívějších setkáních s Evropany, pravděpodobně se zajatými francouzskými námořníky.
Evropané jsou v dějinách lidstva vývozem svých nemocí pověstní. A zdá se, že tak činí dodnes, i když poněkud neotřelým způsobem. Dříve byly hlavním problémem infekce. Dnes jsou nejrychleji rostoucí příčinou smrti v zemích s nízkými a středními příjmy nemoci spojené se západním způsobem života. Chronická onemocnění se stala největším zdravotním problémem třetího světa.
Mnozí na Západě uvažují o nemocech téměř jako o ptácích – vyskytují se všude, ale v chudých zemích lze nalézt exotičtější druhy. Bohaté státy trápí zejména onemocnění srdce, rakovina a cukrovka, tedy „chronické“ problémy způsobené často stravou nebo nedostatkem pohybu. Rozvojové země sužují nápadnější a akutnější nemoci jako malárie, tuberkulóza, spalničky nebo cholera. HIV/AIDS se tomuto rozdělení vymyká, protože ohrožuje chudé i bohaté bez rozdílu.
Jinak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu