Slovensko, má rezervní vlast
Občas si zajedu na Slovensko pro klobásu. V Polsku obvykle unikám před supermarkety jako před ohněm, protože se jich bojím. Ale bardejovská Hypernova a Billa mě z nějakých nejasných důvodů přitahují.
Andrzej Stasiuk(1960) je polský prozaik, básník a publicista. Z jeho díla jsou u nás známy Haličské povídky (2001), Jak jsem se stal spisovatelem (2004) a Dukla (2006). Od roku 1987 žije v Nízkých Beskydech, kde založil nakladatelství Czarne, které se zaměřuje na talentované autory ze střední Evropy.
Občas si zajedu na Slovensko pro klobásu. Na hranici v Becherově to mám asi patnáct kilometrů, potom devět do Zborova a dalších devět do Bardejova.
V Bardejově mám nejbližší opravdový supermarket.
V Polsku bych do nejbližšího supermarketu jel nejméně šedesát kilometrů. V Polsku obvykle unikám před supermarkety jako před ohněm, protože se jich bojím. Ale bardejovská Hypernova a Billa mě z nějakých nejasných důvodů přitahují. Když máme hosty, jezdívám tam pro červenou, pálivou paprikovou klobásu, uzenou slaninu. A frankovku z Malých Karpat z okolí Modré. Možná to víno není zas tak úžasné, ale k jídlu, zejména k opaprikované slanině, se ho mohou za večer vypít i tři lahve. Každopádně ho piji jako slovenský vlastenec. Zajídám ho pálivou klobásou, tvrdým bílým slaným sýrem a tou slaninou. U nás taková není – vysoká čtyři centimetry, vonící dýmem, chutná a měkká.
Začátek Středomoří
Nevím, jak bych přežil, nemít Slovensko hned po ruce. Slovensko, to je východisko, úleva, to je alternativa. Když mne popadne truchlivá nuda anebo je mi doma v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu