Dobrodruh, který předběhl svou dobu

Příběh spisovatele Lva Nussimbauma, židovského konvertity k islámu, prostředníka mezi Východem a Západem.

Ázerbájdžánské Baku v předvečer záboru Kavkazu sověty, dvacátá léta 20. století. Ropný boom sem přitáhl podnikatele i dobrodruhy z celého světa: nafta tryská proudem, velbloudi chodí kolem divadel a kasin, vedle zahalených žen korzují milionáři ve smokinzích. Vládne tu relativní svoboda, carští úředníci se děsí orientálních zvyků a nechávají správu města v domácích rukou.

Alí i Nino jsou děti ropných knížat. On je muslim, ona křesťanská Gruzínka. Jejich sňatku z lásky nikdo nebrání až do chvíle, kdy první světová válka promění Baku v bojovou křižovatku. Turci, Němci, Angličané i bolševici usilují o nadvládu nad ropným regionem a vznítí se spory a bitky mezi etniky. Po příchodu bolševiků skončí láska Alího a Nino stejně krutě jako vyhlídky Kavkazanů na klidný multikulturní vývoj.

Román Alí a Nino vyšel poprvé v Německu roku 1935. Na chytlavé knize zaujme novinářsky přesná kresba dobového pozadí, ale důvod, proč je aktuální i sedmdesát let po svém vzniku, kdy vychází český překlad, leží jinde: autorovi nešlo o milostný příběh, ale o ódu na soužití orientálních kultur, které se mohou navzájem oplodňovat, anebo vyhladit. A o tom, zda ze soužití poplyne tvůrčí energie či třaskavá směs, nerozhodují jednotlivci, ale často zrůdný dějinný mechanismus.

Životopis pro Mussoliniho

Právě před rozjetým kolem dějin prchal z Baku roku…