Prodaná vzpoura

Pokaždé když Jiřina Moroňová zvedne oči od novin a koukne se přes sklo své trafiky, má pocit, že prohrála. Hned proti ní roste na zelené louce obrovské nákupní centrum, jehož stavbě řekla spolu s tisícovkou dalších občanů Poruby petiční „ne“. O kus dál v jedné z ostravských kaváren pije kokakolu Adam Kantor a kvůli stejné stavbě se mu chvějí ruce. Právě on organizoval celou protestní akci a právě on pak mocně se zvedající protest tiše umlčel – výměnou za jeden a čtvrt milionu korun na bohulibé účely od stavbařů. Zvedla se vlna zklamání, v níž se nešetřilo slovy jako – „podvod!“ a „nahrabal si na nás“. Teď po pár týdnech emoce pomalu opadají a nejen petičníci v Porubě s chladnější hlavou zvažují, co tahle prodaná lekce z občanské guerilly komu vzala a dala.

Bude to stačit?

Začalo to úplnou náhodou, když si dopravní inženýr Adam Kantor (37) loni v létě přišel na porubský městský úřad vyřídit svatbu. V rohu místnosti ho zaujala nevzhledná maketa nějaké stavby a na odchodu se zeptal, co to je a kde to bude stát. Dozvěděl se, že jde o halu nákupního centra Interspar určenou pro jednu z posledních porubských luk. „Polil mě pot,“ vzpomíná Kantor. „Kousek dál už stojí dva jiné supermarkety, nechápal jsem, proč by tu měl vyrůst další, a ne třeba nějaké hřiště nebo park.“

Panu Kantorovi už delší dobu vadilo, jak…