Obrazovka na provázku
Česká televize se blíží změně, která se dá srovnat snad jen s „televizní revolucí“ v roce 2001.
Česká televize se blíží změně, která se dá srovnat snad jen s „televizní revolucí“ v roce 2001.
Poslanci se chystají odvolat Radu České televize a slibují nezávislejší a profesionálnější složení. Zní to krásně, skoro jako bublání Vltavy v Mé vlasti. Jenže dobrý úmysl se může také změnit v zaklapnutí víka nad veřejnoprávní službou.
Jen pro zvané
Mediální odborníci se většinou shodují, že vliv televizí bude slábnout a slábnout, protože se lidé přesunou na internet. Zatím ještě v tomto stadiu ne-jsme, a tak televize stále ovlivňuje politické dění nejvýrazněji ze všech sdělovacích prostředků. I když tedy přibývá jedinců nevlastnících doma obrazovky, neměl by jejich zájem o toto médium úplně polevovat. Ať už chtějí nebo ne, ovlivňuje i jejich život.
Vědí to pochopitelně i politici, a tak chtějí svírat v ruce kabely, které k zářícím obrazovkám vedou. Veřejnoprávní televize si proto musí připadat trochu jako jojo – někdy se ocitne od rukou politiků dál, ale vždy se namotá zpátky. Nedávno to připomněl Jiří Paroubek, který se v deníku Právo rozčiloval nad tím, že nějaký novinářský „šmok“ přerušil na ČT 24 přímý přenos jeho tiskové konference. Ten šmok by si možná zasloužil příplatek za to, že zkrátil utrpení diváků. Na veřejnoprávní média ale neútočí jen opozice.
V poslední době se zdálo, že situace dokonce přituhuje. Blížila se volba části Rady České televize, která má v pravomoci volit a odvolávat generálního ředitele ČT, a vypadalo to, že do ní usednou kovaní politici. Sociální demokraté otevřeně říkali, že jejich zástupci tam budou mít úkol hájit stranické barvy.
Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák se nedávno Respektu svěřil, že by radní měli hlídat to, aby napříště ČT „nezařadila místo vysílání naší tiskové konference před naším sjezdem raději zprávu o tom, že dlužíme peníze panu Altnerovi“.
Občanští demokraté to neříkali takhle přímo, ale jejich vykrucování, proč vybírají se stranou úzce spojené lidi, jen potvrzovalo, že zadání bude stejné.
A ačkoli zuří mezi ODS a ČSSD slovní válka, dohodly se tyto strany, že si radu mezi sebe rozdělí. Mělo tedy pokračovat schéma, které známe už minimálně deset let.
V tu chvíli se ale probudili koaliční partneři občanských demokratů – Strana zelených a lidovci. Zejména první z nich řekli, že odmítají asistovat „mediální opoziční smlouvě“, a žádali ve sněmovně veřejné hlasování (do rad se většinou volí tajně, což umožňuje zákulisní dohody). Ačkoli vedení ODS souhlasilo, vzbouřil se poslanecký klub, kde jsou známí matadoři v obchodování s mediálním vlivem, jako je třeba Petr Pleva.
Zelení si trvali na svém, a tak ODS přišla s nečekaným návrhem, odvoláme Radu ČT a navolíme ji znovu, přičemž bude rozhodovat zejména odbornost, a ne stranická příslušnost. V tomto kroku jim nečekaně pomohl Jiří Paroubek, který chtěl vyslat České televizi varování za ukončený přímý přenos, a tak s komunisty zamítl výroční zprávu Rady ČT. Podle zákona platí, že když se tato zpráva neschválí dvakrát, tak je rada odvolána. Vládním politikům tedy teď už stačí jedno hlasování a rada je na lopatkách.
K tomu několik poznámek: Rada by si určitě odvolání zasloužila za svou neprofesionalitu, přílišné zasahování do chodu televize, propojení s politikou a zejména pak za laxní přístup v kauze Františka Lamberta, který léta porušoval lustrační zákon, aniž by to někomu vadilo.
I když si to ale zaslouží, má být odvolána srozumitelným a férovým způsobem. Nikdo z politiků neozřejmil, proč nebyla výroční zpráva rady schválena, a výbory ji dokonce doporučily akceptovat. Působí to tedy velmi účelově.
Pokud vznikne nová rada, bude mít smysl jedině tehdy, když bude stát na skutečně nezávislých postavách, které navíc rozumí aspoň trochu světu médií. Výběrem budoucího generálního ředitele mají sílu změnit tuto instituci v moderní kritické médium, anebo ho naopak udělat ještě slabším.
Další poznámka je – když ODS odmítala veřejné hlasování, čím to je, že najednou souhlasí s odvoláním rady a následnou otevřenější volbou? Možná úmysly nejsou tak čisté. Strana zelených rozehrála zásadní hru, která může na jedné straně skončit průlomem v dosavadní praxi, anebo naopak také ještě větší politizací České televize. Může se totiž stát, že ODS s pomocí zelených odvolá stávající radu, ale pak po dohodě s ČSSD vytvoří ještě více politický orgán.
Zatím tomuto scénáři nic nenasvědčuje, ale před zelenými bude nelehký úkol. Všechny dosavadní pokusy odpolitizovat radu totiž vždy skončily u stolku obloženého chlebíčky a číšemi vína, nad kterými se sešli politici dvou největších stran.
Jsme proti
K opatrnosti vede i fakt, že řada členů ODS se stále brání návrhům, které by zajistily větší nezávislost veřejnoprávních médií. Například senátor za ODS Jiří Oberfalzer se rozhodl navrhnout model známý i z řady jiných zemí, kdy by Radu ČT nevolila jen sněmovna, ale i Senát, plus nějaká další instituce. Odvolání rady pak musí podpořit obě komory parlamentu. Tím by se garantovala větší nezávislost. „Můj odhad situace ve sněmovně je takový, že si nemyslím, že to má moc velkou šanci na úspěch,“ komentoval to v Lidových novinách Petr Pleva. Přeloženo do češtiny: Jsem proti a udělám vše, aby to neprošlo. Systémovou změnu přitom Česko potřebuje, aby příště tyhle komentáře už byly zbytečné.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].