Dopisy

Obrana padlého hrdiny

Důvod, proč vám píši, je bohužel poměrně smutný. Letos v červenci budeme oslavovat 90. výročí bitvy u Zborova, slavné etapy československých dějin, kdy poprvé vystoupila na východní frontě na straně spojenců československá brigáda. Účelem tohoto dopisu není připomínka slavné akce, ale fakt, že se u nás na tyto hrdiny zapomíná.

S přáteli z organizace Vlastenecká fronta jsem se v dubnu účastnil pietního aktu na Olšanských hřbitovech u hrobu jednoho z hrdinů čsl. legie, gen. Radoly Gajdy. Jelikož hrob p. generála znám skutečně dobře (již 55 let), vím, že dlouhá léta tam byl obyčejný pravoslavný kříž. Byli jsme s přáteli doslova a do písmene šokováni po zjištění, že hrob byl zhanoben neznámým vandalem, ba dovolím si říci – přímo znesvěcen. Náhrobní deska byla pošpiněna červenou barvou, vylomena a svržena na hrob. Na celé záležitosti je nejsmutnější fakt, že za „vlády jedné strany“ (bolševické) byly z hrobu p. generála pečlivě sklízeny květiny a věnce (vždy po položení), leč dělo se tak „decentně“, bez jakéhokoliv útoku na místo generálova posledního odpočinku.

Vím, že generál Gajda byl, a bohužel i dnes je, pro levicově zaměřené lidi kontroverzní osobou. Jsem však přesvědčen, že tento bezesporu hrdina legií a posléze protibolševického vystoupení čsl. legie na Sibiři si zaslouží klidný odpočinek na ruském hřbitově na Olšanech mezi bělogvardějci, pro než byl svými jasnými postoji rovnocenným…