Lesbičky a spol. zachraňují venkov
„Prdel světa“, „Arsch der Welt“ – tak se v němčině říká místům a oblastem, kam člověk ani pohledem nezabloudí. V takovém místě, úplně nahoře v nejseverovýchodnějším koutku Německa, leží Klein Jasedow.
Dalo by se napsat: tenhle ležérní muž s dlouhými vlasy je Johannes Heimrath. Pochází ze západního Německa a je to kladný hrdina našeho příběhu. Tady ta paní s trochu staromódním účesem, to je Renate Blieseová. Záporná postava. Jako typická „Ossi“ nemá sebemenší tušení, jak by se krize, v níž se její vesnice od pádu železné opony ocitla, dala překonat. Když ale přijde ze Západu Johannes a přinese a uskuteční dobré nápady, hází mu klacky pod nohy. Tak by se ten příběh dal vyprávět a všichni by mu věřili.
Jenže tady nejde ani tak o rozpor mezi Západem a Východem. „Jde o to, jakou budoucnost a identitu může mít venkov v Evropě, která už zemědělství skoro nepotřebuje,“ říká Johannes. Z čeho mají zemědělci žít, když už nevíme co s máslem, masem a mlékem? Jakou perspektivu mohou mít venkovští lidé ve světě, ve kterém nejvíc záleží na vysokorychlostní komunikaci a technickém pokroku?
Tyhle otázky se netýkají jen Německa, ale celé Evropské unie. A proto by se příběh o Johannesovi a Renate mohl odehrávat klidně v Normandii, na Sicílii či na Šumpersku. Je to totiž příběh o „kolonistech v prdeli světa“.
Zázrak v chudobinci
„Prdel světa“, „Arsch der Welt“ – tak se v němčině říká místům a oblastem, kam člověk ani pohledem nezabloudí. V takovém místě, úplně nahoře v nejseverovýchodnějším koutku Německa, leží Klein…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu