Pohoda s ptačí chřipkou

Bilance jedné paniky, která se možná vrátí.

Na začátku byly novinové titulky „Ptačí chřipka a Česko: co bude dál?“. Teď už to víme: nic moc, obava ze smrtící epidemie se ukázala jako nadsazená. Spíše než postižené můžeme tedy sčítat vítěze celé události. Řečeno jinak, možná trochu provokativněji: je čas se podívat, kolik panika kolem hrozící epidemie stála a kdo na ní vydělal.

Proti nebezpečnému viru ptačí chřipky H5N1 se do Česka dováží jediný lék a tím je tamiflu. Původně Česko mělo 600 tisíc dávek, vzhledem ke stupňujícímu se strachu ale vláda rozhodla, že s předstihem koupí lék v takovém množství, aby vystačil minimálně pro milion a půl Čechů. Do položky příjmů si tak v účtárně výrobce tamiflu – firmy Roche – mohli připsat zhruba 300 milionů korun z českého rozpočtu. Navíc další peníze vydaly velké podniky, které pod vlivem mediální masáže kupovaly lék svým zaměstnancům.

Lék má pětiletou záruční dobu, pak – tedy pokud epidemie skutečně nakonec nepřijde – by se měl vyměnit za čerstvý. Pokud se tedy na začátku novináři rozčilovali, že lék nikde není, dnes už si tenhle nedostatek mohou odškrtnout: v lékárnách a ministerských skladech je ho dost – balení je za 927 Kč, přičemž s receptem vyjde zhruba na tři stovky.

Chceme miliardu

S hrozbou ptačí chřipky bylo třeba rovněž informovat občany, jak se proti nákaze chránit a co dělat v případě nalezení uhynulého ptactva. Tehdejší ministr zemědělství Jan Mládek proto nechal vytisknout letáky a sestavit webovou stránku, celkem za 2,7 milionu korun. Letáky obstaraly firmy Polygrafia a Barko, rozvoz do všech rodin Česká pošta.

Podezření, že ptačí chřipka v Česku nemá poražených, ale vítězů (pokud tedy samozřejmě nebudeme sčítat ve světě zvířat), zvyšuje i pohled na dotace, kterými stát kompenzovat ztráty zemědělců. Kvůli hrozbě ptačí chřipky museli totiž zničit násadová vejce a pobít drůbež v ohrožených chovech. Celkový výdaj zemědělcům – a tedy i dotace – nakonec činily více než 41 milionů korun.

A konečně na události kolem epidemie si zřejmě nebude stěžovat ani bohumínská firma Bochemia, která kromě známé dezinfekce savo vyrábí a vyváží i chloramin B, což je účinná dezinfekce proti H5N1. Minulý rok expandovala především do států jihovýchodní Asie (tedy do zemí, které byly ptačí chřipkou nejvíce zasaženy), kdy například do Vietnamu vyvezla 200 tun dezinfekce.

V zájmu poctivosti je ale nutné dodat jednu věc: zemědělci by s tvrzením, že na publicitou vyztužené epidemii jakkoliv vydělali, určitě nesouhlasili. Nejde totiž jen o dotace za vybité chovy. Další – o řád vyšší – chtějí i z jiných důvodů.

Řeč je o jistém nevděku zákazníků, kteří v čase „epidemie“ ve větší míře než obvykle kupovali drůbež z jihu Evropy, kde drůbeží maso kvůli chřipce abnormálně zlevnilo. V českých supermarketech tak šlo nakupovat až o 15 procent levněji než obvykle. Zemědělci a majitelé jatek tuhle ztrátu odhadli téměř na miliardu korun a chtějí peníze od státu, ten ale tentokrát kroutí hlavou.

A jak investice „do chřipky“ vidí odpovědné úřady? „Naplnili jsme pandemický plán vlády, všechno je v pořádku. Nevšimli jsme si, že by byla nějaká debata, která by naše kroky zpochybňovala,“ říká Táňa Králová z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví. V takovém případě se tedy možná mohou zmíněné firmy těšit na další peníze. Vedení Světové zdravotnické organizace totiž v dubnu opět varovalo, že vlády nemají v boji s ptačí chřipkou usínat na vavřínech. Další kalamita se totiž podle expertů OSN možná blíží. Případy H5N1 jsou opět zaznamenány ve Vietnamu a Indonésii.

Autorka je spolupracovnicí Respektu.