Šlo o jedno z nejvzrušenějších čísel Respektu roku 1997. Dobře to naznačovali „tři králové“ na obálce, kterým místo koruny zdobila hlavu pořádná porce másla a titulek Černý květen. Právě propukla vládní krize. Václav Klaus, který ještě před pár týdny „slovo krize vetoval“, poprvé přiznal nedobrý stav domácí ekonomiky a přečetl Stabilizační a ozdravný program vládní koalice. Vyzval tím voliče k utahování opasků.
Respekt už dříve upozornil na to, že pokud se s naší ekonomikou něco zásadního nestane, hrozí hluboká deprese v podobě, jak ji tehdy znali v Mexiku nebo Maďarsku. Nic se nedělo a všechno šlo dál od deseti k pěti. Kabinet dlouho nechtěl přiznat selhání ministrů Kočárníka a Dlouhého, neboť by se tím prý zpochybnila celá ekonomická transformace. Místo toho svaloval vinu na centrální banku, až musel čelit měnové krizi. To změnilo situaci a rozhoupalo vládu k radikálnějším krokům: k uvolnění kurzu koruny, rozpočtovým škrtům, omezení dovozů financovaných z veřejných rozpočtů nebo zmrazení mezd. Jak to bylo dál, je dobře známé: následoval krach vlády, přechodný kabinet Josefa Tošovského, druhé „velké volby“ (předčasné) a opoziční smlouva.
Je jasné, že pokud se prostřihneme zpět do současnosti, nacházíme Česko ve stabilnější situaci, která je garantována členstvím v EU. Zahraniční investoři neprchají, spekulativní kapitál se o nás už tak nezajímá, ale k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu