Asijci zápolí s americkým snem
Čo Sung-hü je už dva týdny mrtev, stejně jako 32 obětí jeho střelby, ale v médiích žije dále. Senzační záběry z místa činu na virginské polytechnice vystřídaly neméně senzační „výpravy do mozku vraha“.
Čo Sung-hü je už dva týdny mrtev, stejně jako 32 obětí jeho střelby, ale v médiích žije dále. Senzační záběry z místa činu na virginské polytechnice vystřídaly neméně senzační „výpravy do mozku vraha“. Vedle škatulky „cizinec“ se pozornost soustředí na atribut „šílenec“.
Odhad, že jde o choromyslného člověka, inspirovalo „slavné“ masové vraždění studenta Charlese Whitmana, který v roce 1966 úspěšně ostřeloval univerzitní kampus v texaském Austinu, poté co chladnokrevně zabil svoji ženu i matku a zanechal dopisy na vysvětlenou. Při pitvě byl u Whitmana nalezen nádor na mozku, který přímo ovlivnil jeho schopnost sebekontroly. Tento bývalý mariňák trpěl dlouhodobým tlakem nároků svého přísného otce, se kterým se nedokázal vyrovnat. Ze vzorného studenta se – stejně jako Čo Sung-hü – proměnil v masového vraha. Jenže co mají oba případy společného kromě toho, že se odehrály na prestižních vysokých školách?
Pohlédněme však i na méně mediální stranu mince. Jaké prostředí skýtají americké univerzity? Jak se soutěživostí a stresem zápolí lidé z přistěhovaleckých komunit a cizinci? Tyto věci nelze úplně zobecňovat. Přesto mohou naznačit, kde se v inteligentním asijském Američanovi vzala temná zášť, kterou nedokázal uřídit.
Mýtus modelové menšiny
Čo Sung-hü byl jako syn korejských přistěhovalců do USA na nejlepší cestě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu