Jak vytvořit nové srdce
Lze pěstovat lidské orgány v laboratořích? Zní to jako představa z románu Frankenstein, vědci ale už před několika lety ukázali, že to možné je.
Lze pěstovat lidské orgány v laboratořích? Zní to jako představa z románu Frankenstein, vědci ale už před několika lety ukázali, že to možné je. Podařilo se jim totiž vytvořit kompletní, plně funkční močový měchýř. Nyní hovoří o tom, že do deseti let nechají z buněk vyrůst celé srdce.
Mohlo by to působit jako chvástání, kdyby tato prognóza nezazněla z úst předního světového kardiochirurga sira Magdiho Yacouba, který působí na Imperial College v Londýně. Jeho tým počátkem dubna oznámil, že se mu po deseti letech práce podařilo z kmenových buněk vypěstovat zárodky srdeční chlopně.
Experimentální biologie pracuje s kmenovými buňkami více než dvacet let. Tyto buňky jsou cenné proto, že se mohou změnit v jakoukoli tkáň lidského těla. Třeba v neurony, buňky kůže či právě v ostrůvky srdeční tkáně. Lze je tedy využít jako náhradu buněk poškozených – zjednodušeně řečeno, vytvářet z nich různé „záplaty“ a náhradní díly pro lidské tělo. Průlom však nastal až koncem let devadesátých, kdy badatelé dvou amerických univerzit přišli na to, jak získané kmenové buňky kultivovat a jak jejich vývoj „nasměrovat“ správným směrem.
Jedním z možných zdrojů kmenových buněk je kostní dřeň. Pacient leží na břiše a lékař mu zavede do dutiny pánevní kosti odsávací jehlu. Zákrok trvá něco přes hodinu a provádí se v celkové anestezii.
Jděte a množte se
Právě tímto způsobem postupoval i Yacoubův tým. Vědci umístili získané…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu