Stigma enderácké minulosti

Reportáž o letošním oscarovém hitu Životy těch druhých ilustrovala v časopise Spiegel na začátku března zajímavá fotografie. Z podhledu snímala režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka a představitele hlavní role Ulricha Müheho. Mladý německý režisér se studijními zkušenostmi z Oxfordu vypadá vedle bývalého prominentního východoněmeckého herce jako obr rozkročený nad trpaslíkem. Symbolicky by se dala ta fotografie číst i takto: vzdělaný, bohatý a protektorský Západ stále vysoko ční nad Němci z východu, které sráží k zemi stigma komunistické zkušenosti.

Mühe v reportáži vyjádřil naději, že se mu konečně i díky oscarovému úspěchu filmu podaří uniknout východoněmecké minulosti. Uniknout prostředí, ze kterého vzešel, se ale nejspíš podaří jen režisérovi, který má nyní dveře do Hollywoodu otevřené.

Za vším hledej odposlech

Článek byl nejpozoruhodnějším aktuálním příspěvkem do bouřlivé diskuse, která se nad filmem o praktikách tajné policie v polovině 80. let vede už od jeho premiéry z jara loňského roku. Když se debatou člověk prodírá, začíná chápat, že rázné skoncování s nostalgickým vzpomínáním na život v NDR musel natočit až ambiciózní Bavořan, kterému bylo v době pádu berlínské zdi šestnáct let. První nápad na natočení Životů těch druhých prý Donnersmarck dostal při čtení zápisků Maxima Gorkého a jeho rozhovoru s V. I. Leninem o Beethovenově skladbě