Editorial
Drtivou většinu neřádu, který v tomto století rozpálí a vysuší jih, vypouštěli v minulém století do vzduchu lidé ze severu.
Drtivou většinu neřádu, který v tomto století rozpálí a vysuší jih, vypouštěli v minulém století do vzduchu lidé ze severu.
Je málo pravděpodobné, že Evropané a Američané vyslechnou výzvy vědců, aby připustili kolektivní odpovědnost za neštěstí národů z jihu. Mají totiž s pocitem viny špatnou zkušenost: v posledních desetiletích je přinutil přijímat emigranty, s kterými si dnes nevědí rady. A hrozí, že před horkem a suchem jich k nám budou prchat další miliony (více na str. 27).
Naše planeta začíná být jakýmsi globálním vězením, z něhož není úniku. Připomíná tak situaci, jíž lidi vystavil ve svém slavném experimentu počátkem 70. let sociolog Philip G. Zimbardo. V imitovaném vězení rozdělil dobrovolníky na dozorce a vězně. Pokus místo dvou týdnů trval jen pět dnů, neboť „dozorci“ se z normálních slušných lidí změnili v kruté bestie.
„Za jistých okolností nás můžou vnější okolnosti přemoci k tomu, že uděláme věci, o nichž bychom nikdy nevěřili, že je uděláme,“ řekl Zimbardo před několika dny deníku The New York Times. A neměl na mysli naši změnu k lepšímu. Ale Zimbardo má pro nás radu: „Potřebujeme očkovat proti našemu potenciálu pro zlo. Když ho rozpoznáme, můžeme to změnit.“
Proč nejsme schopni rozpoznávat zlo v Česku a konat proti němu? Je přece tak zjevné. Je ve slovech Jiřího Čunka o opálených lidech, co dělají randál.
Vláda, která strpí zlo ve vlastních řadách, bude velmi těžko vysvětlovat lidem, že její reformy jsou dobrem pro nás pro všechny. A víru obyvatel v její dobrou vůli bude opravdu velmi potřebovat. Protože, jak upozorňuje Michaela Erbenová, která vládní návrhy považuje za cestu správným směrem, ekonomie je přece jen společenská věda, a proto v ní jde „do značné míry o otázku víry a ideologie“ (str. 14–15).
Vážené dámy a pánové,
příjemné čtení vám přeje
Martin M. Šimečka
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].