0:00
0:00
18. 3. 20071 minuta

Na Mars!

Sny o kolonizaci Marsu, zatím jen fikce spisovatelů, dostávají reálnější základ. Otázka je, zda máme na něco takového právo. Nedávno zesnulý geolog Petr Jakeš se domníval, že by se lidé neměli na Mars vydat dokonce ani tehdy, kdyby na něm neexistoval žádný život. Rudá planeta má před sebou pět miliard let vývoje a nikdo neví, jaké organismy na ní mohou za tu dobu vzniknout. Neměli bychom jí tedy brát svými zásahy budoucnost.

Sny o kolonizaci Marsu, zatím jen fikce spisovatelů, dostávají reálnější základ. Minulý týden se totiž objevil zatím nejpřesvědčivější důkaz, že sousední planeta skrývá obrovské množství ledu. Je ho tolik, že kdyby roztál, vyplnil by oceán. Změnit Mars tak, aby na něm mohli žít lidé podobně jako na Zemi, by trvalo tisíc let, provést to ovšem zřejmě lze.

Otázka je, zda máme na něco takového právo. Nedávno zesnulý geolog Petr Jakeš se domníval, že by se lidé neměli na Mars vydat dokonce ani tehdy, kdyby na něm neexistoval žádný život. Rudá planeta má před sebou pět miliard let vývoje a nikdo neví, jaké organismy na ní mohou za tu dobu vzniknout. Neměli bychom jí tedy brát svými zásahy budoucnost.

V praxi si lze však jen stěží přestavit, že se lidé vzdají výprav na Mars z čistě etických důvodů. Jde tedy spíše o to, aby se o budoucnosti sousedního světa začalo včas diskutovat. Článek, který přinášíme na straně 18, ovšem ukazuje, že jsme ono „včas“ možná propásli. Budoucnost Marsu totiž mohla změnit už první sonda, která na něm přistála.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články