Když jsi v Saúdské Arábii

Ta otázka se na Západě objevuje často: Existují v arabském světě nějaké kritické hlasy nejen vůči Americe nebo Evropě, ale také vůči domácím poměrům? A jestli existují, proč nejsou slyšet?

Sem tam slyšet jsou, i když je potřeba hodně natahovat uši. Třeba mladé ženy jménem Wajeha al-Huwaider. Narodila se v Saúdské Arábii, žije střídavě tam a v Bahrajnu. Vystudovala management ve Washingtonu, po návratu domů se stala novinářkou a spisovatelkou. Proslula ale hlavně jako bojovnice za práva žen v arabském světě. V srpnu 2003 kvůli tomu ministerstvo vnitra její články zakázalo. O rok později jí PEN klub udělil cenu za prosazování svobody projevu, o což se novinářka v rámci saúdskoarabských poměrů snaží stále, když publikuje na proreformních arabských webech.

Před půl rokem zkusila i přímou akci, když se postavila v Rijádu na ulici s cedulí Dejte ženám jejich práva. Policie ji odvezla k výslechu a pohrozila jí, že přijde o zaměstnání ve státní ropné společnosti ARAMCO. Úřady jí rovněž zakázaly vycestovat za hranice a mluvit s cizími médii.

Nedávno vzbudila zájem básní Když, uveřejněnou na webu www.aafaq.org.

Když

Když ve městě nenajdete jedinou zahradu, ale mešita je na každém rohu – víte, že jste v arabské zemi.

Když lidé žijí v minulosti a zároveň čelí nástrahám moderní doby – nebuďte překvapeni, jste přece v arabské zemi.

Když náboženství kontroluje vědu – vezměte jed na to, že jste v arabské zemi.

Když se o duchovních mluví jako o „vědcích“ – nedivte se, jste v arabské zemi.

Když se panovník promění v poloboha, který nikdy nezemře, nevzdá se moci a jehož nikdo nesmí kritizovat – nevzrušujte se příliš, jste přece v arabské zemi.

Když zjistíte, že většina lidí se staví proti svobodě a nachází potěšení v otroctví – nebuďte smutní, jste přece v arabské zemi.

Když duchovní říkají, že demokracie je blud, ale využijí každého demokratického nástroje, aby si urvali co nejvyšší vládní post – nedivte se, tohle je arabská země.

Když zjistíte, že členové parlamentu jsou jmenovaní panovníkem nebo polovina z nich je jmenována panovníkem a druhá polovina si svoje křesla koupila – tak víte, že jste v arabské zemi.

Když má žena poloviční cenu než muž nebo ještě menší – nebuďte překvapení, tohle je arabská země.

Když úřady nechají useknout ruku zloději za krádež chleba, ale oslavují zloděje miliard – nedivte se, jste v arabské zemi.

Když vás ve škole nutí uctívat Stvořitele a učitelé vás za to známkují – máte jistotu, že jste v arabské zemi.

Když veřejně zbičují studentku jen za to, že odhalila svoje oči – jste v arabské zemi.

Když se chlapci učí o menstruaci a porodu, ale nic o svém těle a změnách, kterými procházejí v pubertě – rozbalte svůj modlitební kobereček a proste Alláha, aby vám pomohl, protože jste v arabské zemi.

Když je půda důležitější než lidi – víte, že jste v arabské zemi.

Když je zahalování žen důležitější než korupce, zpronevěra a zrada vlasti – není důvod žasnout, jste přece v arabské zemi.

Když jsou menšiny pronásledovány a utlačovány a když se dožadují svých práv, označí je za pátou kolonu nebo trojského koně – znepokojujte se, jste totiž v arabské zemi.

Když se na ženy pohlíží jako na domácí dekoraci, kterou lze kdykoliv vyměnit – litujte své víry, jste v arabské zemi.

Když je kontrola porodnosti a plánování rodičovství vnímáno jako „spiknutí Západu“ – uvěřte Alláhovi, jste v arabské zemi.

Když nikdy nevíte, kdy vám někdo zabuší na dveře a pohřbí vás zaživa v temném vězení – jste v arabské zemi.

Když v očích lidí vidíte neustále strach – není pochyb o tom, že tohle je arabská země.