Co se děje ve světě

Pod sarkastickým názvem Týden kulturního dědictví uvedlo v minulých dnech slavné bratislavské divadlo Stoka poslední představení. Místo oslav 15. výročí vzniku se zdecimovaný zbytek souboru okolo svého zakladatele Blaha Uhlára balí a nedobrovolně opouští bývalou tovární budovu. Ta totiž na dunajském nábřeží překáží ve výstavbě exkluzivní městské zóny s luxusními byty a obchody. Pokud divadelníci nenajdou jiné prostory, a to se zatím nezdá, zmizí z Bratislavy výjimečné kulturní centrum, které ročně uskutečnilo více než 150 akcí – nejen divadelních představení, ale také třeba koncertů nebo výstav.

Režisér Blaho Uhlár přišel do Bratislavy na začátku 90. let z Trnavského divadla pro děti a mládež, které bylo vyhlášené svými improvizovanými kousky. Rozhodl se založit si vlastní soubor, se kterým by poetiku dál rozvíjel. Tak vznikla Stoka a brzy se stala legendárním místem setkávání bratislavských umělců. Dělalo se tam originální divadlo, které vyznávalo „estetiku hnusu“, ostrý humor, a dál pokračovalo v kolektivních improvizacích. Název Stoka koneckonců odkazuje k brutálním tvůrčím metodám, mnohdy chaotickému otevřenému ději bez jasného začátku, středu i konce. Do představení vtahoval soubor s oblibou i diváka, kterému nabízel svůj sled fragmentů. Výsledný obraz si musel divák poskládat sám, pokud byl na komunikaci s divadlem ochoten přistoupit. Inscenace Eo Ipso se stala v polovině…